logo SPH Správa pražských hřbitovů

příspěvková organizace hlavního města Prahy


Obnova pražských hřbitovů


Historie Olšanských hřbitovů



Z historie pražských hřbitovů


Zhruba od konce 12. století docházelo v souvislosti s upevňováním vlivu křesťanství na našem území a se zahušťováním sítě farností k postupnému přesouvání pohřebišť do posvěcené půdy, a to do okolí i vnitřních prostor kostelů. Často byla křesťanská pohřebiště zakládána nově, ale také na místech starých pohanských pohřebišť (např. na Starém Městě). V té době se také ustálil způsob pohřbu, který se ve svém tradičním základu udržel až do poloviny 20. století.

Tento fakt však postupem času přinášel zhoršující se hygienické podmínky. Hřbitovy uvnitř zástavby se postupně zaplnily, kritickým se stávalo zejména období epidemií moru, cholery, černého kašle. První úvahy o přemístění hřbitovů se proto objevily již v 16. století. Nicméně až do 18. století bylo pohřbívání pouze církevní záležitostí a církev jako jediná rozhodovala o všech záležitostech spojených s hřbitovy. Zásadní průlom přinesly až dekrety a nařízení císaře Josefa II. z let 1782-1785, kterými Josef II. nejenže výrazně zreformoval církev a v mnohém i omezil její vliv, , ale také mimo jiné zrušil pohřbívání v klášterech, kostelích a kryptách, přikázal pohřbívání bez jakýchkoliv obřadností (toto své nařízení musel nakonec pro značnou vlnu nevole zrušit) a konečně také zakázal zakládání hřbitovů uvnitř zástavby (jako příklad můžeme uvést např. původní Malostranský hřbitov na Janském vršku, který dnes připomíná jen cedulka na zdi).

Do této doby se tak datuje vznik pražských obecních hřbitovů. Malostranský hřbitov v Košířích byl založen pro katolíky z Malé Strany, Hradčan, Smíchova a Košíř. Evangelíci založili hřbitov v Karlíně (ten byl zrušen v první dekádě 20. století), židovská komunita založila nový hřbitov na rozhraní Vinohrad a Žižkova, armáda pohřbívala své mrtvé na Hradčanech pod valy opevnění (zhruba v místech, kudy dnes projíždí tramvaje mezi stanicí Bruska a Pohořelec). Katolíkům z pravobřežních pražských čtvrtí byl jako obecní určen dosavadní morový hřbitov na Olšanech, který začal být pro účely obecního hřbitova postupně upravován a rozšiřován až do dnešních více jak 50-ti hektarů.

Některé další hřbitovy vznikly rozšířením stávajících hřbitovů u klášterů a kostelů, které nepostihly reformy Josefa II. a nacházely se za hradbami města, jako např. břevnovský hřbitov sv. Markéty u stejnojmenného kláštera či hřbitov u sv. Matěje nad Šárkou. Nejvíce obecních hřbitovů bylo v Praze založeno ve druhé polovině 19. století.

Tyto obecní hřbitovy byly později začleněny do Pohřebního ústavu hlavního města Prahy, založeného koncesní listinou ze 6. listopadu 1911. Po vydání zákona č. 180 Sb., z roku 1919, kterým bylo povoleno zpopelňování zemřelých, začalo hlavní město Praha urychleně řešit stavbu krematoria a to v obecní kapli Olšanských hřbitovů (dnešní Nová obřadní síň), které začalo fungovat dne 23. listopadu 1921.

Od této doby se projevil pokles tvorby funerálních plastik na pražských hřbitovech, došlo k pozvolné stagnaci rozvoje a údržby pražských hřbitovů a byly zahajovány stavby pražských krematorií (Strašnice a později Motol) a souvisejících urnových pohřebišť. Jako nový prvek na pražských hřbitovech vznikly „rozptylové louky“, „kolumbární pohřebiště“ a oddělení urnových hrobů.

V sedmdesátých letech dvacátého století docházelo dokonce k tendencím rušit některé pražské hřbitovy jako např. II. – V. hřbitov na Olšanských hřbitovech a hřbitov v Záběhlicích.

Otevřením hranic v roce 1989 s umožněním poznávání některých významných historických hřbitovů (Paříž, Bologna atd.), došlo k postupnému uvědomění si významu a hodnot našich „klenotů“ spočívajících ve funerálním umění zejména 18. a 19. století (např. Vilém Amort, Jan Štursa, J. Kotěra, B. Kafka, Ullmann, Myslbek a velká řada dalších).


Současnost Správy pražských hřbitovů, p. o.


Na území hlavního města Prahy se v dnešní době rozkládá celkem 70 lokalit hřbitovů. Z tohoto počtu jich 29 spadá pod Správu pražských hřbitovů, 38 je svěřeno péči jednotlivých městských částí, 2 areály krematorií s urnovými hřbitovy a 1, zatím nefunkční hřbitov (Evangelický hřbitov v Praze 10-Strašnicích) spravuje Památkový ústav Hlavního Města Prahy. Zbývající pražské hřbitovy jsou ve správě církví.

Opatření z roku 1911 (začlenění pražských hřbitovů do Pohřebního ústavu) bylo překonáno usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 1991, a tak od 1. ledna 1992 Pohřební služba zanikla a byla rozdělena na dvě organizace - Pohřební ústav HLMP a Správu pražských hřbitovů, příspěvkovou organizaci, jako samostatný celek, s vymezením hlavního účelu poskytování komplexních služeb souvisejících se správou a provozem pražských pohřebišť ve zřizovací listině.

Stav pražských hřbitovů výrazně ovlivnilo také usnesení ZHLMP č. 1158 ze dne 26. října 1999, v němž byl schválen Investiční záměr obnovy pražských hřbitovů v letech 2000 – 2010. V rámci předpokládaného návrhu záměru obnovy pražských hřbitovů v letech 2000 – 2010 bylo výše uvedeným usnesením ZHLMP přijato rozhodnutí vyčlenit z rozpočtu města finanční prostředky, které by měly napomoci pozvednout úroveň všech hřbitovů spravovaných Správou pražských hřbitovů na optimální stav, tj. na standardní evropskou úroveň.

U hřbitovů i urnových hájů se především jedná o rekonstrukce objektů včetně technického a sociálního zázemí, rekonstrukce přístupových cest a ohradních zdí, opravy kolumbárií, zřizování nových louček rozptylu, rozvody vody, opravy kanalizačních přípojek, instalace nových orientačních tabulí apod., v souladu se zpracovanou podrobnou studií rozvoje pražských hřbitovů a jejich rozšiřování z roku 1999.

Navrženým koncepčním řešením jsou naplňovány příslušné teze Strategického plánu města a potvrzeno směrem k veřejnosti, že hlavní město Praha chce být kulturním centrem Evropy, pečujícím o veřejně prospěšné služby a ochraňující zájmy občanů v oblasti pohřebnictví, tedy v oblasti z hlediska společenské etiky výrazně citlivé a každého se dotýkající.

Úspěšným ukončením akcí podporovaných z dotací pro Správu pražských hřbitovů na léta 2007-2010 a pokračováním v započatém konceptu modernizace, cíleného zkvalitňování služeb i prostředí a také v podpoře myšlenky otevírání se po léta tabuizovaného prostředí hřbitovů veřejnosti by se tak všechny pražské hřbitovy ve správě SPH měly v dohledné době dostat na mezinárodní úroveň.


(volně podle: archivu SPH, http://is.muni.cz/th/165299/ff_b/Promeny_nahrobku_v_ceskych_zemich_1750_-_1850.txt http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:GcnbAhqaI0J:www.umirani.cz/res/data/006/000680.pdf%3Fseek%3D1181131430+&cd=26&hl=cs&ct=clnk&gl=cz http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:E_BhQ5njZc4J:is.muni.cz/th/109536/ff_b/pohreb_v_prubehu_staleti.pdf+&cd=4&hl=cs&ct=clnk&gl=cz)




Správa pražských hřbitovů, p. o.
poštovní adresa: Správa pražských hřbitovů, p. o., P. O. BOX 128, 130 00  PRAHA 3
tel.: +420 272 011 111, fax: +420 272 733 839, e-mail: office@hrbitovy.cz, web: www.hrbitovy.cz
IČ: 452 458 01, DIČ: CZ45245801, bankovní spojení: ČSOB a. s., č. ú.: 685329/0300