Kalendárium
V této sekci Vám pravidelně připomínáme výročí úmrtí nebo narození významných osobností pohřbených na některém z pražských hřbitovů.
Vedle známých osobností vybíráme i ty, jejichž jména, kdysi slavná, dnes znají jen historici a specialisté oboru, ve kterém daná osobnost vynikala. U těchto jmen uvádíme i základní životopisné údaje.
leden únor
Leden
5.1. 140 let od narození
Otakara Mařáka, fenomenálního operního pěvce – (roku 1939 pohřben na Olšanech, IX-4–71, roku 1962 přenesen do Slavína)
Otakar Mařák, synovec malíře Julia Mařáka, absolvoval v Praze Uměleckoprůmyslovou školu a malířskou akademii (1893-98), kde byl žákem Václava Brožíka a spolužákem M. Švabinského. Současně však soukromě studoval zpěv a 1. února 1899 debutoval v Brně v titulní roli Gounodova Fausta. Řádným členem Národního divadla byl v letech 1899–1901, potom v letech 1903–1907. Po tomto období vystupoval na naší první scéně jako stálý host. V letech 1908–1918 působil např. v londýnské Covent Garden a v Komické opeře v Berlíně. Stal se mj. prvním českým Cavadarossim Pucciniho Toscy (1903).
Po první světové válce přijal americké občanství, v USA i pedagogicky působil (1934–1937). Po záchvatu mrtvice v roce 1937 byl nucen se vrátit do Prahy, kde po dvou letech zemřel. Tenorista Otakar Mařák byl vedle Karla Buriana a Emy Destinnové nejuznávanějším českým pěvcem první třetiny 20. století.
9.1. před 122 lety se narodil
Karel Čapek – (1938 pochován na Vyšehradě, 12B-47)
12.1. 160 let od narození
Ladislava Zápotockého, zakladatele Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické (dnešní ČSSD) a otce prezidenta Antonína Zápotockého – (1916 pohřben na Olšanech, IV-6-23)
Průkopník českého dělnického hnutí byl v dubnu 1878 byl mezi patnácti účastníky sjezdu v Břevnově U kaštanu, na kterém byla založena první dělnická strana u nás. V prvním velkém protisocialistickém procesu v Praze v lednu a únoru 1882 byl Ladislav Zápotocký odsouzen k nejvyššímu vynesenému trestu, osmnácti měsícům těžkého žaláře. Život a působení Ladislava Zápotockého zpodobnil jeho syn později ve svém románu Vstanou noví bojovníci.
21.1. 150 let od úmrtí
Boženy Němcové - (pochována na Vyšehradě, 2B-12)
24.1. uplyne 160 let od úmrtí básníka
Jána Kollára – (pohřben ve Vídni, v roce 1904 jeho ostatky přeneseny na Olšany - I.obecní, hlavní cesta)
Pozvánka - 160. výročí úmrtí JK
27.1. 150 let od narození
Popelky Biliánové – (1941 pochována na Vyšehradě, 9D-92)
Popelka Biliánová, vlastním jménem Marie Popelková, spisovatelka, dramatička, publicistka a osvětová pracovnice v ženském hnutí, proslula velkým vlasteneckým cítěním a charitativní prácí. Pořádala různé výlety po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot i hraček pro chudé děti především z českého pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské prvky v dívčím prostředí a v roce 1912 zorganizovala prázdninové osady pro dívky. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Ve své literární tvorbě čerpala z tradice historické prózy a lidového čtení. Psala básně s mytologickými náměty, různé črty, humoresky, povídky, romány i divadelní hry. Sbírala pražské, zejména vyšehradské pověsti a literárně je upravovala. Zájem o folklór jí vedl i k zaznamenávání dětských her a lidových zvyků z různých ročních dob.
30.1. před 160 lety se narodila první představitelka Smetanovy Libuše
Marie Sittová – Petzoldová – (1907 pochována na Olšanech, III-5-95)
byla první Vendulkou v Hubičce, první Karolinou v 1. verzi Dvou vdov, první Anežkou v 2. verzi téže opery, Blaženkou v Tajemství, Katuškou v Čertově stěně. Libuši zpívala při otevření Národního divadla v roce 1881 i 1883. Původním hlasovým oborem Marie Sittové byla koloratura, v níž po odchodu Eleonory z Ehrenbergů (1885) neměla na pražské scéně konkurenci. Později přešla k mladodramatickému repertoáru. Během čtvrtstoletí působení na první české scéně se stala pěveckou legendou.
31.1. 50 let od úmrtí
Vlasty Buriana – (pohřben na Vinohradském hřbitově, v roce 2001 jeho ostatky přeneseny na Vyšehrad, 11-80a)
Únor
1.2. 130 let od narození
Marie Majerové, české prozaičky. Pohřbena na Olšanských hřbitovech V, 22, 137.
10.2. 50 let od úmrtí profesora
Maxe Švabinského (Pohřben na Vyšehradském hřbitově 3-17), českého malíře a rytce a jednoho z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století.
13.2. 70 let od úmrtí
Otakara Batličky (Vinohradský hřbitov odd. 7.), českého radioamatéra, světoběžníka, spisovatele a bojovníka proti nacismu. V rané dospělosti několik let cestoval po světě. Jeho putování se stalo podkladem pro částečně autobiografické dobrodružné povídky pro mládež, které publikoval v časopisech Mladý hlasatel a Vpřed. Ztvárnil v nich zčásti své vlastní zážitky, především do nich však s velkou volností přepsal vyprávění lidí, se kterými se setkal. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se stal členem Obrany národa, pro niž jako zdatný radiotelegrafista obstarával spojení s Londýnem. Po zatčení byl nakonec uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen, kde byl zabit. O jeho mládí se traduje řada smyšlených, tzv. batličkovských legend.
14.2. 50 let od úmrtí profesora
Karla Pokorného (Vyšehradský hřbitov 3-16), českého sochaře a vysokoškolského pedagoga, žáka Josefa Václava Myslbeka, výrazného představitele českého sochařského realizmu.
18.2. 140 let od narození
Jiřího Pichla (Vinohradský hřbitov odd. 21), českého a československého novináře, politika a senátora Národního shromáždění ČSR za Československou stranu národně socialistickou. V roce 1907 se podílel na vzniku listu České slovo, který byl tiskovým orgánem národních sociálů. Byl odpovědným redaktorem tohoto deníku. Byl doživotním čestným syndikem českých novinářů. Působil rovněž jako starosta Královských Vinohrad.
22.2. 100 let od narození
Emila Kotrby (D V 29 – Šárecký hřbitov), grafika a malíře, mimo jiné člena Sdružení českých umělců grafiků Hollar, hlavním tématem jeho tvorby byly koně.
23.2. 100 let od narození
Josefa Strnadela (Vyšehradský hřbitov 10-144), českého spisovatele a literárního teoretika. Psal pod různými pseudonymy. Knižně debutoval románem Rok pod horami (1945).
23.2. 100. výročí úmrtí
Otilie Sklenářové-Malé (Pohřbena na Olšanských hřbitovech IV, 11, 116), české herečky Národního divadla, jedné z nejvýznamnějších své doby.
27.2. 100 let od narození
Nataši Gollové - vlastním jménem Hodáčové, v Německu známé pod pseudonymem Ada Goll. Vyšehradský hřbitov 15-28. Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, profesora Jaroslava Golla, významného českého historika. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr. Františka Xavera Hodáče, profesora ČVUT a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků. Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na Filozofické fakultě UK a v Anglii. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u Karla Dostala a Jiřího Frejky, tanec u Jarmily Kröschlové). Její kamarádkou byla slavná česká herečka předválečného filmu Adina Mandlová, jen však do doby, než Gollová Mandlové přebrala milence. Největší popularitu jí přinesl film, i když hrála také v divadle. Díky svému komediálnímu talentu točila za protektorátu (koncem 30. a v první polovině 40. let 20. století) jeden film za druhým. Populární pár vytvořila s Oldřichem Novým, s nímž si zahrála například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda. V roce 1947 se vdala za Karla Konstantina (zemř. 1962). Její životní láskou však byl Tristan Tzara, francouzský básník, esejista a dramatik rumunského židovského původu, otec dadaismu. Je pochována v hrobce rodiny Hodáčových na Vyšehradském hřbitově v Praze, poblíž kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.
28.2. 230 let od narození
Josefa Božka (Pohřben na Olšanských hřbitovech II, 9, 27), českého mechanika a konstruktéra, známého především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích.
Správa pražských hřbitovů