logo SPH Správa pražských hřbitovů

příspěvková organizace hlavního města Prahy


Kalendárium 2013 zde

Kalendárium 2014

V této sekci Vám pravidelně připomínáme výročí úmrtí nebo narození významných osobností pohřbených na některém z pražských hřbitovů. Vedle známých osobností vybíráme i ty, jejichž jména, kdysi slavná, dnes znají jen historici a specialisté oboru, ve kterém daná osobnost vynikala. U těchto jmen uvádíme i základní životopisné údaje.

leden únor březen





Březen




3. 3. 2014 uplynulo 20 let od úmrtí Karla Kryla (*12. 4. 1944 Kroměříž, +3. 3. 1994 Mnichov), legendárního českého písničkáře a básníka


foto: archiv SPH

Karel Kryl byl hlavním představitelem československého antikomunistického protestsongu. Často byl nazýván "básníkem s kytarou". Narodil se v Kroměříži, v rodině tiskaře. Své první písně začal skládat začátkem 60. let. V roce 1965 spoluzakládal teplické "Divadýlko pro známý". Od roku 1966 zaznívaly jeho písně v čs. rozhlase (Anděl, Pieta, Salome a další). Jeho první vydanou písní byla Nevidomá dívka, kterou nazpívala Hana Ulrychová. Krylova první deska vyšla začátkem roku 1969. Titulní skladba Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968. V září téhož roku pak odjel na festival do Západního Německa, kde vzápětí požádal o politický azyl. Pracoval pak dlouhé roky jako redaktor Rádia Svobodná Evropa a nadále skládal a koncertoval. V exilu vydal i řadu desek jako Rakovina, Maškary, Karavana mraků a řadu dalších. Psal a vydával rovněž básně a eseje. Do Československa se vrátil až po dvaceti letech na konci roku 1989 a ani v pozdějších letech se nevyhýbal ožehavým tématům a jeho postoje nadále budily mnohé kontroverze. Zemřel náhle na infarkt.

volně podle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl http://libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=3&name=KRYL+KAREL

hřbitov Břevnov, C-18, 51




Únor




19.2. uplynulo 90 let od narození Františka Vláčila (* 19.2.1924 + 28. 11. 1999), českého režiséra a scénáristy


foto portrét: http://www.kinobox.cz, foto hrob: archiv SPH

František Vláčil jednou z nejvýraznějších postav české kinematografie 20. století. Přestože měl výtvarné nadání, rozhodl se studovat dějiny umění a estetiku na brněnské Masarykově univerzitě. V té době již spolupracoval s brněnským ateliérem loutkového a kresleného filmu. V letech 1952-8 působil v Čs. armádním filmu a natočil více jak 30 různých dokumentárních, vědeckých a naučných filmů. Jeho prvním hraným krátkým filmem byla Skleněná oblaka v roce 1958, Pronásledování z r. 1959 a konečně v roce 1960 debutoval celovečerním hraným filmem Holubice, který získal na MFF v Benátkách medaili Bienále. Následoval nezapomenutelný film Markéta Lazarová, následovalo Údolí včel a v roce 1969 Adelheid. Po něm přišla nucená pauza, ve které Vláčil natočil několik působivých dokumentů. V roce 1976 se vrátil ke tvorbě hraných filmů poetickým snímkem Dým bramborové natě, následovaly Stíny horkého léta, Koncert na konci léta, Hadí jed, Pasáček z doliny, Stín kapradiny a v roce 1987 pak poslední snímek Mág o životě K.H. Máchy. František Vláčil obdržel za své dílo řadu ocenění. V roce 1993 mu byla udělena Cena za dlouholetý přínos českému filmu, v roce 1997 Cena Vladislava Vančury a v roce 1998 Cena za mimořádný přínos světové kinematografii na MFF Karlovy Vary a v roce 2013 in memoriam Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize.

volně podle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Vl%C3%A1%C4%8Dil, http://www.kinobox.cz/osoba/31868-frantisek-vlacil-i

hřbitov Malvazinky, NUII - 88a





17.2. uplynulo 220 let od narození Karla Bořivoje Presla (* 17.2.1794 + 2. 10. 1852), českého lékaře, přírodovědce a významného botanika


foto:, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Karel_Borivoj_Presl_1794-1852.jpg , archiv SPH

Karel Bořivoj Presl byl jeden z nevýznamnějších českých botaniků 19. století. Byl vystudovaným lékařem, ale lékařské praxi se věnoval jen krátce při cholerové epidemii v roce 1831. Již od mládí se systematicky věnoval botanice a to nejen na území Čech. Roku 1817 podnikl výpravu do Itálie a na Sicílii a přivezl odtamtud velkou řadu cenného materiálu. Od roku 1822 byl kustodem zoologických a botanických sbírek Národního muzea, v roce 1832 pak byl jmenován profesorem na filozofické fakultě v Praze a v roce 1835 byl jmenován členem Královské české společnosti nauk. Presl pojmenoval a popsal velkou řadu do té doby neznámých rostlin. Byl také vynikajícím ilustrátorem. Mezi jeho nejznámější díla patří Flora Čechica z roku 1819, či Reliquiae Haenenkeanae s popisy a obrazy rostlin, které Národnímu muzeu zasílal ze svých cest po Jižní Americe botanik T. Haenke. Na Vyšehradě odpočívá v hrobce spolu se svým bratrem, neméně významným přírodovědcem Janem Svatoplukem.

volně podle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Bo%C5%99ivoj_Presl , a knihy Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918, vydané nakl. Libri v r. 1996, http://botany.cz/cs/presl-k-b/

hřbitov Vyšehrad, 3, 34hr





15.2. uplynulo 90 let od narození Jiřího Šlitra (* 15.2.1924 + 26. 1. 1969), hudebníka, skladatele, výtvarníka, herce, doktora práv a legendy Semaforu


foto hrob: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Ji%C5%99%C3%AD_%C5%A0litr_hrob.jpg , portrét: http://www.kinobox.cz/osoba/22059-jiri-slitr/fotogalerie/zlocin-v-santanu/foto_45289/velka

Jiří Šlitr pocházel ze Zálesní Lhoty, ale v roce 1938 se rodina přestěhovala do Rychnova nad Kněžnou, kde v roce 1943 i odmaturoval. Už na gymnáziu se projevilo jeho výtvarné a hudební nadání, vydal sbírku karikatur a založil Rychnovský Ryxieland, který se po válce transformoval do Čs. dixielandu Praha. Po válce na přání rodičů vystudoval v Praze práva, v roce 1949 získal doktorát, ale právu se nikdy nevěnoval. V letech 1949-51 absolvoval vojenskou službu, jejíž druhou polovinu už strávil jako výtvarník Ústředního domu armády. S pražskou uměleckou scénou ho seznámil Miroslav Horníček. Nadaný klavírista a skladatel začal záhy spolupracovat s textařem Pavlem Koptou, byl doprovodným pianistou řady zpěváků a zpěvaček, ale prosadil se i jako výtvarník. Svou první samostatnou výstavu uspořádal v roce 1957. V tom roce se také v Redutě seznámil s Jiřím Suchým. O rok později exceloval na bruselské výstavě EXPO 58 svou pětiexpozicí v rámci legendárního projektu Laterny Magiky. V roce 1959 založili s Jiřím Suchým Semafor a Šlitr pro něj skládal scénickou hudbu a písně. Až mnohem později začal Šlitr vystupovat i na podiu a se svým proslulým výrazem neherce se později objevil i v řadě filmů a televizních inscenací a záznamů. Jiří Šlitr složil celkem na 350 písní, je spoluautorem 21 divadelních her, revue a recitálů. Svá výtvarná díla vystavoval po celém světě, ilustroval na 20 knih. Jeho život ukončila nešťastná náhoda, kdy se s přítelkyní otrávili svítiplynem.

volně podle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_%C5%A0litr, http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/22059-jiri-slitr.html

hřbitov Vinohrady, PA-S, 20








Leden




23.1. uplynulo 15 let od úmrtí spisovatele, skauta Jaroslava Foglara - Jestřába (* 6.7.1907 + 23. 1. 1999)


foto: archiv SPH

Jaroslav Foglar-Jestřáb byl český spisovatel literatury pro mládež, redaktor několika dětských časopisů, pedagog a významná osobnost českého skautského hnutí. Jeho dílo se stalo inspirací a v nejlepším slova smyslu ovlivnilo několik generací dětí a dospívajících. Za svůj život působil či publikoval i v řadě dětských časopisů, jako byly např. Mladý hlasatel, Správný kluk, Junák, Vpřed či později ABC. Od roku 1927 byl Jestřáb šedesát let vedoucím Dvojky, legendárního pražského skautského oddílu. Svou první povídku Vítězství zveřejnil už v roce 1923, a v roce 1935 pak vyšel jeho první román, Přístav volá. Další knihou pak byl Boj o První místo a jako třetí legendární Hoši od bobří řeky. Jaroslav Foglar je autorem 20 románů, velké řady kreslených seriálů, několika příruček, rozhlasových pořadů a dvou divadelních her na motivy jeho knih.

volně podle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Foglar, http://vontove-foglar-stinadla.abchistory.cz/jaroslav-foglar-foglarovky-stinadla-stara-praha.htm

hřbitov Vinohrady, 18, 20





19.1. uplynulo 45 let od úmrtí studenta Jana Palacha (* 11.8.1948 + 19. 1. 1969)


foto hrobu: archiv SPH, portrét: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Palach_foto_z_pr%C5%AFkazu.JPG

Jan Palach pocházel ze Všetat, kde také vyrůstal. Vystudoval Gymnázium v Mělníku. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy nebyl v roce 1966 přijat, i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně. Studoval historii a politickou ekonomii. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem. Na následky rozsáhlých popálenin zemřel tři dny poté na Klinice popálenin v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali Jana Palacha. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. Nejznámější z nich je Jan Zajíc. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, se ale s Janem Palachem takřka jistě neznali a nebyli členy žádné organizované skupiny. Jména dalších jsou Evžen Plocek, Josef Hlavatý či Michal Lefčík, který se upálil v Košicích 11. dubna 1969. S výjimkou Josefa Hlavatého se ale informace o jejich činech na celostátní úrovni omezila jen na krátkou zmínku v černé kronice Rudého práva. Jan Palach sám si nepřál další mrtvé, jak dokazují písemné poznámky a výpověď jeho spolužáka Luboše Holečka o rozhovoru s Janem Palachem v nemocnici. Jan Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Roku 1973 byly jeho ostatky, bez souhlasu pozůstalých, zpopelněny a popel uložen v rodných Všetatech. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce 1990 se urna s popelem vrátila na Olšanské hřbitovy. Současný náhrobek je dílem Olbrama Zoubka, který také odlil Palachovu posmrtnou masku.

volně podle http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Palach

hřbitov Olšany, IX, 2, 89









nahoru
Správa pražských hřbitovů, p. o.
poštovní adresa: Správa pražských hřbitovů, p. o., P. O. BOX 128, 130 00  PRAHA 3
tel.: +420 272 011 111, fax: +420 272 733 839, e-mail: office@hrbitovy.cz, web: www.hrbitovy.cz
IČ: 452 458 01, DIČ: CZ45245801, bankovní spojení: ČSOB a. s., č. ú.: 685329/0300