logo SPH Správa pražských hřbitovů

příspěvková organizace hlavního města Prahy


OBSAH STRÁNKY:Úvod
Hřbitovní správa Ďáblice
Hřbitovní správa Olšany
Hřbitovní správa Vinohrady
Hřbitovní správa Malvazinky
Závěr








Úvodní slovo

Dne 26.10.1999 schválila Rada Zastupitelstva hlavního města Prahy investiční záměr obnovy pražských hřbitovů v letech 2000 – 2010.

Na všech hřbitovech se průběžně prováděly opravy a rekonstrukce objektů sociálního zázemí pracovníků, obřadních síní, hřbitovních zdí, cest, rozvodů vody, byly odstraňovány následky živelných událostí i škody způsobené kořenovým systémem.

SPH nejenom rekonstruovala a opravovala svěřený majetek, ale prováděla zároveň investiční výstavbu nových objektů sloužících ke zkvalitnění sociálního a technického vybavení hřbitovů a služeb pro návštěvníky hřbitova. Mezi nejvýznamnější dlouhodobé investiční akce patří rekonstrukce ohradních zdí a komunikací včetně rozvodů vody. Hřbitovy ve správě SPH jsou oploceny mnoha kilometry ohradních zdí, které vyžadují prakticky nepřetržitou stavební údržbu. Mnoho z nich se nacházelo ve značně zchátralém stavu, který hrozil nevratným narušením zdiva včetně jeho statiky. Mezi hřbitovy, které vyžadují neprodlenou rekonstrukci ohradních zdí, stále zůstávají např. hřbitov Ruzyně, Holešovice, Radlice nebo hřbitov Nusle, na kterém již byl v loňském roce odstraněn havarijní stav části zdi při exponované dopravní komunikaci. Zvláštním případem je unikátní kubistická zeď na hřbitově Ďáblice, která od svého vzniku nebyla rekonstruována.

Dále také pokračuje postupná rekonstrukce cest na vybraných pražských hřbitovech. Stávající komunikace - většinou živičné, ale také hliněné či štěrkové - mnohdy funkčně i esteticky nevyhovující, jsou postupně nahrazovány betonovou či žulovou dlažbou. V rámci této akce jsou rovněž upravovány přístupy k hrobovým a hrobkovým místům.

Rekonstrukce a restaurátorské práce se provádějí také na čestných pohřebištích, náhrobcích významných osobností, uměleckých dílech funerální architektury, ale i na větších sakrálních stavbách (kostel sv. Filipa a Jakuba, kaple sv. Václava nebo kaple sv. Lazara).

Hřbitovní správa Ďáblice

Pod tuto hřbitovní správu spadá v současné době 8 hřbitovů na území Prahy 7, Prahy 8 a Prahy 9.


1. hřbitov Ďáblice
rozloha 29,32 ha
kaplových hrobek 0
hrobek 78
hrobů 3 090
urnových hrobů 4 690
kolumbárních míst 456
rozptylových luk 1
Rozlohou (29,32 ha) druhý největší v Praze byl postaven v kubistickém slohu dle návrhu architekta Vlastislava Hofmana. Přestože je současná podoba jen torzem původního projektu, je ceněna jako ukázka unikátního architektonického a urbanistického řešení. Díky velkorysému konceptu (ďáblický hřbitov měl být jedním ze tří ústředních pražských hřbitovů) zde lze zřídit dostatek pohřbívacích míst. Zatím je zde: 78 hrobek, 3 090 hrobů, 4 690 urnových hrobů, 456 kolumbárních míst a 1 louka rozptylu. Celkem je zde 22 401 pohřbených (vyjma tajně pohřbených obětí komunistického režimu).

V kruhovém prostoru uprostřed hřbitova se nalézá Čestné pohřebiště padlých ve II. světové válce s hroby jugoslávských a italských partyzánů a obětí Pražského povstání. Zde byl vztyčen nový březový kříž a upraveny cesty.

















V roce 1996 bylo na tomto hřbitově postaveno nové sociální zázemí pro zaměstnance a byla rekonstruována a nově ozvučena obřadní síň. Výstavba síně rozloučení u louky rozptylu umožnila vznik nové služby - pietního rozloučení s urnou.

















Dále byla vybudována čestná pohřebiště II. a III. odboje včetně závlahového systému a v neposlední řadě byly v roce 2004 vydlážděny cesty a nově zřízena louka rozptylu. V tomtéž roce byla dokončena výstavba administrativní části hřbitovní správy a nového vstupu do hřbitova. Tím byla významně usnadněna dostupnost hřbitova ze zastávek MHD. Zmíněné stavby byly projektovány velmi citlivě a ohleduplně k původní kubistické architektuře.


V současnosti pokračuje výstavba atypických kolumbárií při západní ohradní zdi. Jejich budováním a následným pronájmem kolumbárních okének je uspokojována poptávka klientů (již nyní eviduje hřbitovní správa řadu zájemců a není pochyb o využití celé kapacity po dokončení akce). Zřízením rozptylových ploch a kolumbárií se pohřebiště stalo hřbitovem 1. kategorie (tj. s úplným zázemím). V roce 2010 je plánována další etapa výstavby kolumbárií.







2. hřbitov Libeň

Na libeňském hřbitově v současnosti evidujeme 104 hrobek, 2 570 hrobů, 251 urnových hrobů. Celkem je zde 9 139 pohřbených. Rozloha hřbitova založeného v roce 1882 po nedávném rozšířením činí 1,69 ha. Na hřbitově byl opraven interiér kaple a zrekonstruována fasáda vstupního objektu, ve kterém je umístěno sociální zázemí pracovníků hřbitova. Dále zde byl kompletně zrekonstruován rozvod vody a částečně opravena ohradní zeď hřbitova. Rozšířením hřbitova bude vytvořena nová kapacita k pohřbívání.






3. hřbitov Kobylisy
Na rozloze 0,65 ha se nalézá 33 hrobek, 724 hrobů a 222 urnových hrobů. Celkem zde odpočívá 3 948 pohřbených. V areálu hřbitova se nachází čestné pohřebiště padlých na barikádách v květnu 1945.

Na hřbitově byl opraven interiér a střecha kaple, byly zde vybudovány zpevněné manipulační plochy a upraveno čestné pohřebiště.

Na základě požadavku MHMP a po dohodě s městskou částí Prahy 8 byl na kobyliský hřbitov přemístěn pomník Rudé armády z centra Prahy 8. Následně byla rekonstruována hřbitovní zeď u čestného pohřebiště. Není zde možnost rozšíření, proto jsou budovány kapacity na ďáblickém a libeňském hřbitově.
















4. hřbitov Hloubětín
Projektem rozšíření hřbitova o záložní kapacitu se zvětšila plocha pohřebiště o 0,34 ha na současných 1,24 ha. 7 230 pohřbených zde odpočívá v 29 hrobkách, 949 hrobech a 456 hrobech urnových.

Hřbitovní budovy byly opraveny a rozšířeny o sociální zázemí pro pracovníky hřbitova. Dále byla provedena rekonstrukce rozvodů vody, oprava cest a ohradní zdi v celé délce. V roce 2004 byl zpracován projekt na rozšíření hřbitova.
















5. hřbitov Bohnice
Tento malý hřbitov (rozloha 0,46 ha) se nachází uprostřed nové sídlištní zástavby na území Prahy 8. Na tomto hřbitově je 51 hrobek, 571 hrobů, 158 urnových hrobů. Celkem je zde 2 526 pohřbených. Není zde možnost dalšího rozšíření hřbitova.

6. hřbitov Holešovice
Hřbitov o rozloze 0,88 ha byl založený roku 1873 a zahrnuje 1 kaplovou hrobku, 12 hrobek, 2 141 urnových hrobů a 1 667 kolumbárních schránek. Celkem je na hřbitově uloženo 6 837 pohřbených. Není zde další možnost rozšíření hřbitova.

V uplynulých letech zde proběhla oprava kolumbárií včetně terénních úprav a opravy cest včetně rozvodů vody. V roce 2009 byla opravena budova sociálního zázemí, jejíž interiér prošel rekonstrukcí o tři roky dříve, a také celá vstupní brána.
















7. hřbitov Hrdlořezy
Na hřbitově o rozloze 0,36 ha je 20 hrobek, 480 hrobů, 170 urnových hrobů, celkem pak 2 004 pohřbených. Hřbitov nelze dále rozšířit, proto bude budována nová kapacita na hřbitově Hloubětín.

Na hřbitově byly opraveny rozvody vody, ohradní zeď a exteriér hřbitovní kaple.








8. hřbitov Prosek
Zde je zbudováno celkem 72 hrobek, 1 812 hrobů, 856 urnových hrobů a 106 kolumbárních míst. Rozloha hřbitova činí 1,54 ha a celkem zde odpočívá 8 356 pohřbených. Bylo zde opraveno sociální zázemí pro pracovníky hřbitova včetně fasády správního domku a obřadní síně. V roce 2006 proběhla oprava rozvodů vody. V roce 2009 byly zbudovány cesty u kolumbárií a v roce 2010 bude dokončena celková oprava ohradních zdí.

















Hřbitovní správa Olšany

Hřbitovní správa Olšany spravuje největší hřbitov v Praze resp. v České republice.

1. hřbitov Olšany
rozloha 46,6 ha
kaplových hrobek 200
hrobek 5 634
hrobů 56 921
urnových hrobů 13 797
kolumbárních míst 9 450
rozptylových luk 2
Olšanské hřbitovy jsou s rozlohou 46,6 ha největším pražským hřbitovem. Na Olšanských hřbitovech je evidováno přibližně 200 kaplových hrobek, 5 634 hrobek, 56 921 hrobů, 13 797 urnových hrobů, téměř 9 450 kolumbárních míst v 6 kolumbáriích a 2 louky rozptylu. K dnešnímu dni je evidováno celkem 232 953 pohřbených. Odhady celkového počtu pohřbených se pohybují od 1,2 do 2 milionů.

Olšanské hřbitovy, od jejichž založení v letošním roce uplyne 330 let, jsou rozděleny ulicí Jana Želivského na dvě části a celkem jsou tvořeny dvanácti hřbitovy. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností včetně národních buditelů, politiků, umělců, vědců, šlechticů i továrníků. K rozloučení se zesnulým slouží 2 obřadní síně, Nová obřadní síň se nachází v budově někdejšího prvního pražského krematoria.

Součástí hřbitovů jsou čestná pohřebiště padlých v I. i II. světové válce. Nachází se zde pohřebiště legionářů, barikádníků z Pražského povstání, západních československých letců, vojáků bulharské armády, zemí Commonwealthu, ruské osvobozenecké armády nebo rudoarmějců, jehož součástí je i místo posledního odpočinku císařských ruských důstojníků z bitev u Drážďan a Chlumu z roku 1813. Každoročně se zde koná mnoho pietních vzpomínkových aktů za účasti vládních představitelů a velvyslanců různých zemí. Některých pietních aktů se účastní prezident České republiky, ze zahraničních účastníků jmenujme např. její královskou výsost princeznu Annu, prezidenta Ruské federace Vladimira Putina či kyperského prezidenta Dimitrise Christofiase.

Tento hřbitov plní vedle svého primárního účelu i další role. Díky stovkám vzrostlých stromů je důležitým článkem městského ekosystému. Během své dlouhé historie se stal rovněž galerií funerálního umění, ve které najdeme díla sochařských mistrů (Václava Prachnera, Josefa Malinského, Ignáce Platzera, F. X. Lederera, J. V. Myslbeka, Stanislava Suchardy, Františka Bílka, Jana Štursy, Ladislava Šalouna), věhlasných architektů (A. V. Barvitia, Ignáce Ullmana, Jana Kotěry, Josefa Gočára) a dalších umělců.

V roce 2002 vyrostla u hlavního vstupu budova sídla ředitelství organizace SPH. Reprezentativní novostavba poskytla odpovídající prostory a zázemí pro vedení a administrativu správy stejně jako pro služby návštěvníkům hřbitova a exponovaná hlavní brána se stala důstojným spojením rušného města s místem posledního odpočinku. V blízkosti stanice metra Flora pak byla vybudována vrátnice, která od roku 2005 v rámci prevence rozmáhající se kriminality slouží městské policii.

















Rozšířením hřbitova o bývalé zahradnictví vznikl areál kompostárny SPH, kde se likviduje odpad ze všech pražských hřbitovů. V letech 1994 - 2008 byla v rámci postupné rekonstrukce cest provedena výměna rozvodů letního vodovodu sloužícího návštěvníkům hřbitova a zároveň účelům hřbitovní správy při provádění placených služeb. Všechna oddělení jsou označena litinovými sloupky v dobovém pojetí, podle kterých se lze snadno orientovat. Zejména pro potřeby starších návštěvníků jsou postupně při hlavních cestách instalovány parkové lavičky. Za zmínku stojí kompletní rekonstrukce kolumbární zdi na 1. obecním hřbitově realizovaná v letech 2000 – 2006.

Rekonstrukce hřbitovních zdí, které jsou součástí památkově chráněného hřbitova, zkultivovala prostředí hřbitova včetně tzv. „Ruského“, na kterém jsou umístěna čestná pohřebiště. Zde byl také u louky rozptylu vybudován přístřešek pro účastníky obřadu a kamenná zídka umožňující položení květinových darů.

















V roce 2009 pokračovala dlouhodobá investiční akce spočívající v rekonstrukci hřbitovních cest. Stávající živičné komunikace – funkčně i esteticky nevyhovující - jsou postupně nahrazovány žulovou dlažbou. V rámci akce jsou rovněž upravovány přístupy k hrobovým a hrobkovým místům.

































Průběžně byly restaurovány hroby významných osobností naší země (např. K. J. Erbena, Miroslava Tyrše aj.). Byl obnoven pomník padlých legionářů „Hroby v dáli“.

















Rekonstrukce kaplových hrobek na Olšanských hřbitovech
Na Olšanských hřbitovech se nachází 200 kaplových hrobek, často s hodnotně umělecky a řemeslně provedeným exteriérem i interiérem, bohatě zdobených, postavených renomovanými architekty. SPH usiluje o záchranu zejména nejvíce ohrožených kaplových hrobek, a to s ohledem na jejich další využití. V roce 2009 byly restaurovány kaplové hrobky v majetku obce s označením 4–14–171/172 a 5–23–175/177. Byly osazeny nové krovy s novou střešní krytinou, obnoveny vnější a vnitřní omítky, zrestaurovány kamenné prvky, štuková výzdoba a vitráže. Po uzpůsobení interiéru budou hrobky sloužit klientům jako atypická kolumbária k zpoplatněnému ukládání uren. V roce 2010 bude dokončena celková rekonstrukce kaplové hrobky č. 4-14-169/170, která se stane jakýmsi novodobým pantheonem. V kapli budou uloženy ostatky významných osobností, které z nejrůznějších důvodů přišly o místo svého posledního odpočinku.






































Rekonstrukce objektu dopravy a údržby

V roce 2009 byla dokončena realizace investiční akce rekonstrukce olšanských dílen a skladů. Nevyhovující a provizorní skladové prostory, garáže, dílny a zázemí zaměstnanců úseku dopravy a údržby SPH byly přizpůsobeny současným hygienickým a bezpečnostním požadavkům. Zároveň bylo provedením akce zajištěno zabezpečení majetku SPH proti majetkové trestné činnosti.









Výstavba veřejných WC, vrátnice č. 8 a prodejny květin
V roce 2009 byla úspěšně dokončena výstavba nového objektu veřejných WC, vrátnice a prodejny květin. Po vleklých obstrukcích ze strany nájemce původní prodejny květin tak došlo k naplnění dlouhodobého požadavku na zřízení veřejných WC pro návštěvníky hřbitova (včetně invalidních osob) a zajištění vyhovujícího prostředí pro obsluhu vjezdu do hřbitova. Zároveň výstavbou víceúčelového objektu a opravou brány byla vstupu do hřbitovů vrácena důstojná podoba pietnímu místu náležející.

































Hřbitovní_správa Vinohrady

1. hřbitov Vinohrady
rozloha 9,63 ha
kaplových hrobek 0
hrobek 1 304
hrobů 9 634
urnových hrobů 5 165
kolumbárních míst 1 886
rozptylových luk 0
Na hřbitově Vinohrady, který je s rozlohou 9,63 ha třetím největším v Praze a jehož založení se datuje kolem roku 1885, se nachází více než 9 634 hrobů, 1 304 hrobek, 5 165 urnových míst a přes 1 886 míst v kolumbáriích. Byla zde zrekonstruována budova, ve které sídlí ekonomický útvar SPH a hřbitovní správa Vinohrady.

















Byla dokončena náročná rekonstrukce novogotické kaple sv. Václava, dominanty hřbitova, ve které jsou v současné době umístěny originály uměleckých náhrobků a soch z Malostranského a Olšanského hřbitova. V nočních hodinách je kaple architekta A. Turka slavnostně nasvícena.






















Z dalších akcí realizovaných na Vinohradském hřbitově: rekonstrukce komunikací, úprava skládky včetně jejího ohraničení a oprava obřadní síně.

2. hřbitov Vyšehrad
Ve stínu baziliky sv. Petra a Pavla na hřbitově o rozloze 0,8 ha odpočívá celkem 3 446 zesnulých. Nachází se zde 364 hrobek, 865 hrobů a 12 urnových hrobů.

Vyšehradský hřbitov, národní kulturní památka, slovy zde pohřbeného Vítězslava Nezvala "zlatý klenot v srdci Prahy", je jedním z nejvýznamnějších míst spojených s minulostí českého národa, a to zejména díky pantheonu Slavín. Místo posledního odpočinku nalezlo na vyšehradském hřbitově téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti. Díky tomuto výsadnímu postavení, atraktivní lokalitě a umělecké hodnotě mnoha zdejších náhrobků je vyhledávaným cílem našich i zahraničních turistů.

Na tomto hřbitově byla realizována výstavba správního a sociálního objektu, který je umístěn před hřbitovem. Rekonstrukce ohradních zdí v celé délce byla dokončena v roce 2004. V roce 2003 proběhla rekonstrukce vnější i vnitřní části Slavína, střešní krytiny na arkádách a apsidách, včetně odvedení dešťových vod do vybudované kanalizace. Na všech uvedených akcích byl značný podíl restaurátorské činnosti. V roce 2006 proběhla rekonstrukce rozvodů vody, byly opraveny schody a hřbitov byl vybaven novým mobiliářem. V roce 2009 proběhla závěrečná etapa rekonstrukce arkád.


































3. hřbitov Vršovice
Na rozloze 5,1 ha se nachází 180 hrobek, 5 319 hrobů, 1 992 urnových hrobů, 641 míst v kolumbáriu a 1 louka rozptylu. Celkem zde odpočívá 15 062 pohřbených. Po rekonstrukci obřadní síně, louky rozptylu a komunikací se vršovický hřbitov zařadil mezi nejatraktivnější hřbitovy Praze. Hřbitov se připojením sousedního pozemku rozšířil o 0,85 ha a vznikla tak možnost dalších pohřbívacích míst. V roce 2006 byla okolo rozšířené části hřbitova postavena nová ohradní zeď.
















4. hřbitov Hostivař
Na hostivařském hřbitově o rozloze 0,44 ha evidujeme celkem 2 089 pochovaných, 138 hrobek, 511 hrobů a 248 urnových hrobů. Součástí hřbitova je budova márnice. Hřbitov založený roku 1879 obsahuje soubor secesních plastik z přelomu 19. a 20. stol., mimo jiné např. od Františka Bílka. Nalezneme zde hrob spisovatele a kritika F. X. Šaldy (1867-1937) nebo ministerského předsedy Antonína Švehly (1873-1933).

Na hostivařském hřbitově bylo zrekonstruováno sociální zázemí a opravy se dočkaly také ohradní zdi. Kompletní rekonstrukce výrazně pozvedla úroveň přilehlého čestného pohřebiště.
































5. hřbitov Záběhlice
Na malém hřbitově o výměře 0,23 ha je v 31 hrobkách, 387 hrobech a 53 hrobech urnových pochováno 739 zesnulých. V letech 2003 až 2006 byla dokončena rekonstrukce ohradní zdi, opravena budova provozního zázemí a byly vydlážděny původní hliněné cesty.
































6. hřbitov Nusle
Známý též jako hřbitov Zelená liška. Na hřbitově o rozloze 3,02 ha je 314 hrobek, 5 210 hrobů a 1 512 hrobů urnových, celkem pak 10 947 pochovaných. Byl založen roku 1886 jako farní hřbitov Michle a přilehlých obcí. I zde byly v celém rozsahu opraveny cesty a síť letního vodovodu. Vzhled celého hřbitova dotváří zrekonstruovaná kaple.
















7. hřbitov Podolí
Na hřbitově Podolí (rozloha 0,75 ha) jsou 2 kaplové hrobky, 103 hrobek, 909 hrobů, 338 urnových hrobů. Celkem pak 2 637 pohřbených. Byla zde provedena výměna orientačních sloupků ve hřbitově, zhotovena nová vstupní brána a opravena část ohradní zdi.
















8. hřbitov Braník
Na hřbitově Braník (rozloha 0,62 ha) evidujeme 2 401 pohřbených, 52 hrobek, 828 hrobů, 539 urnových hrobů, 76 kolumbárních míst. Byla realizována oprava ohradních zdí, rozvodů vody a především výstavba nové budovy sociálního zázemí s kanceláří pro pracovníky hřbitova. Bylo rovněž důstojně upraveno čestné pohřebiště.










Hřbitovní správa Malvazinky

1. hřbitov Malvazinky
rozloha 7,58 ha
kaplových hrobek 12
hrobek 751
hrobů 8 420
urnových hrobů 3525
kolumbárních míst 680
rozptylových luk 2
Ústředním hřbitovem této správy je právě hřbitov Malvazinky. Svojí rozlohou 7,58 ha stejně jako počtem pohřbených (54 468) patří k největším hřbitovům v Praze. Na hřbitově je celkem 8 420 hrobů, 3525 urnových hrobů, 751 hrobek, 12 kaplových hrobek, 680 kolumbárních schránek a 2 louky rozptylu. Při severní ohradní zdi se nalézá Čestné pohřebiště padlým hrdinům 5. - 9. května 1945. Hřbitov byl založen roku 1876 dle návrhu A. Barvitia na místě hospodářské usedlosti T. Malvazyho. V arkádách novorománského kostela sv. Filipa a Jakuba našly své místo cenné barokní plastiky F. M. Brokofa ze zrušeného kostela na Arbesově náměstí. Mezi významnými osobnostmi pohřbenými na malvazineckém hřbitově jsou např. spisovatel Jakub Arbes, herec Ferenc Futurista, objevitel krevních skupin profesor Jan Jánský, československý prezident Antonín Novotný, spisovatel Ondřej Sekora, filozof a spisovatel Ladislav Klíma nebo Jiří Karásek ze Lvovic, dekadentní básník.

Proběhla zde kompletní rekonstrukce ohradních zdí a smuteční síně. Rovněž opravou cest doznal hřbitov změn, jež na první pohled upoutají pozornost návštěvníků. Pietní úpravy se dočkala čestná pohřebiště.
















Oprava ohradních zdí, vstupu do hřbitova a cest na hřbitově Malvazinky proběhla v letech 2000-2003. V roce 2005 následovala celková rekonstrukce budovy hřbitovní správy, byly vybudovány veřejné toalety a v roce 2007 byla dokončena první etapa rekonstrukce kostela sv. Filipa a Jakuba. V další fázi bude rekonstruován interiér kostela. Zřízením nového vstupu byl vyřešen problém s nedostatečnou poptávkou po hrobových místech v odlehlé části hřbitova.

Rekonstrukce kostela sv. Filipa a Jakuba.
Kostel sv. Filipa a Jakuba je kulturní památkou, zapsanou v Operativním seznamu nemovitých kulturních památek hl. města Prahy. Byl postaven v novorománském slohu v letech 1894–1896. Komplexní rekonstrukce exteriéru kostela zahrnující odborné restaurátorské práce byla dokončena v roce 2007. Rekonstrukce kostela byla v roce 2010 nominována na cenu Antonína Wiehla za významný počin ve funerálním umění.











































Realizovanou výstavbou atypických garáží na hřbitově Malvazinky došlo k zajištění uskladněné hřbitovní techniky proti povětrnostním vlivům a proti krádežím. Součástí akce bylo zpevnění manipulační příjezdové plochy.











2. hřbitov Kotlářka
Známý též pod názvem hřbitov Košíře, byl zřízen roku 1876 na místo starého hřbitova na Klamovce. Na hřbitově o rozloze 2,72 ha najdeme 33 hrobek, 2 228 hrobů, 840 urnových hrobů, 288 kolumbárních míst a také louku rozptylu. V minulosti bylo opraveno sociální zázemí pro pracovníky hřbitova a byla rekonstruována ohradní zeď hřbitova. V roce 2009 došlo k dokončení opravy kolumbárií včetně instalace nových kolumbárních okének a k opravě staticky narušené vstupní brány.
















3. hřbitov Jinonice
(rozloha hřbitova 0,5 ha) čítá 34 hrobek, 727 hrobů a 202 urnových hrobů. Na hřbitově byla zrekonstruována kaple a ohradní zeď hřbitova. V roce 2009 bylo opraveno sociální zázemí pro dělníky a uvolněny prostory pro zabezpečení zahradní techniky.
















4. hřbitov Hlubočepy
(rozloha 0,51 ha) na hřbitově s 13 hrobkami, 728 hroby a 233 urnovými hroby byla v uplynulých letech realizována celková rekonstrukce zdí, oprava márnice a cest.
















5. hřbitov Radlice
(rozloha hřbitova 0,37 ha) dle hřbitovního pasportu zde napočítáme 5 hrobek, 350 hrobů a 24 urnových hrobů. Malý a zřídka využívaný hřbitov v Praze 5 na potřebnou komplexní rekonstrukci teprve čeká. V roce 2009 byla opravena část zdi v havarijním stavu.

6. Malostranský hřbitov
(rozloha hřbitova 2,2 ha) vznikl roku 1679 jako morový a od roku 1786 sloužil jako obecní hřbitov pro Malou Stranu a Hradčany. Na hřbitově se již od roku 1884 nepohřbívá a je v současnosti pro veřejnost uzavřen. Tím jsou mnohé umělecky i historicky významné náhrobky chráněny před vandalismem, který v minulosti přispěl ke zpustošení hřbitova. V posledních letech byly některé z nejohroženějších hrobů zrestaurovány.

7. hřbitov Bubeneč
(rozloha hřbitova 1,69 ha) založený roku 1888 je centrální hřbitov pro Prahu 6 a k dnešnímu dni zde evidujeme 298 hrobek, 2 103 hrobů a 697 urnových hrobů. Na hřbitově Bubeneč odpočívají např. továrník Evžen Kolben, malíř Cyril Bouda, herec František Smolík, filozof a mluvčí Charty 77 Jan Patočka nebo Jaroslav Durych, básník a spisovatel.

Byla zde provedena oprava cest, byly zbudovány nové rozvody vody a v letech 1999–2003 proběhla komplexní oprava hřbitovních zdí. Opravena byla rovněž obřadní síň.
















8. hřbitov Šárka
(rozloha 1,29 ha) je malebný historický hřbitov založený kolem roku 1770 spolu s kostelem sv. Matěje. Hřbitov tvoří 208 hrobek, 2 320 hrobů a 430 urnových hrobů. Byly zde zrekonstruovány ohradní zdi. Současně se zřídily nové rozvody letního vodovodu a následně nové cesty. Proběhla oprava fasády sociálního zázemí a rekonstrukce veřejných WC.
































9. hřbitov Vokovice - Liboc
(rozloha 2,25 ha) na původně venkovském hřbitově najdeme 185 hrobek, 1 807 hrobů, 2 700 urnových hrobů, 1 786 míst v kolumbáriu a také louku rozptylu. Celkem je zde 18 952 pohřbených. V severní části hřbitova je památník obětem květnového povstání v roce 1945.

Na vokovickém hřbitově proběhla celková oprava ohradních zdí a kolumbárií a v neposlední řadě se opravila střecha kaple. Dále zde bylo zrekonstruováno sociální zázemí pro pracovníky hřbitova a čestné vojenské pohřebiště. V roce 2005 byly rekonstruovány cesty a rozvody vody.
















10. hřbitov Břevnov
(rozloha hřbitova 1,72 ha) byl založen roku 1739 při klášterním kostele Benediktinů, v letech 1869 a 1881 byl rozšířen. Dnes se zde nachází kromě kaplové hrobky 203 hrobek, 2 520 hrobů, 970 urnových hrobů a 880 míst v kolumbáriu. Významnou sakrální stavbou v areálu hřbitova je kaple sv. Lazara od předního barokního architekta Anselma Luraga.

Rekonstrukcí části ohradních zdí a kolumbárií byla zahájena záchrana památkově chráněného hřbitova založeného již roku 1739. Byl restaurován plášť a střecha kaple a márnice. Kaple byla zároveň elektrifikována. V roce 2005 proběhla rekonstrukce rozvodů vody a cest.
















Proběhla rekonstrukce památkově chráněné opěrné zdi hřbitova, která byla v havarijním stavu, čímž bylo zabráněno vzniku škod na majetku klientů a zároveň lze ohrožená hrobová místa dále znovu pronajímat. Současně v rámci rekonstrukce pěší zóny před hřbitovem v ulici U Vojtěšky byla zrekonstruována vrátnice u vstupní brány do hřbitova.
















11. hřbitov Střešovice
(rozloha 0,61 ha) nevelký hřbitov postavený v roce 1900 původně sloužil střešovické farnosti. Nachází se zde 37 hrobek, 764 hrobů a 124 urnových hrobů. Správa pražských hřbitovů zde vybudovala nové cesty a rozvody vody. V roce 2009 byla opravena staticky narušená vstupní brána.
















12. hřbitov Ruzyně
(rozloha hřbitova 0,42 ha) na hřbitově s novogotickou kaplí z roku 1902 je 30 hrobek, 660 hrobů a 110 urnových hrobů. Bylo zde zřízeno nové čestné pohřebiště příslušníků Ruské osvobozenecké armády, byla opravena kaple a zrestaurována kovaná vjezdová brána.































Správa pražských hřbitovů, p. o.
poštovní adresa: Správa pražských hřbitovů, p. o., P. O. BOX 128, 130 00  PRAHA 3
tel.: +420 272 011 111, fax: +420 272 733 839, e-mail: office@hrbitovy.cz, web: www.hrbitovy.cz
IČ: 452 458 01, DIČ: CZ45245801, bankovní spojení: ČSOB a. s., č. ú.: 685329/0300