Klub za starou Prahu vydal 5.1.2014 stanovisko k iniciativě Olšanské hřbitovy – prostor veřejný? Zveřejňujeme jeho znění spolu s vyjádřením ředitele SPH

Klub za starou Prahu vydal 5.1.2014 stanovisko k iniciativě Olšanské hřbitovy – prostor veřejný?  Zveřejňujeme jeho znění spolu s vyjádřením ředitele SPH

KLUB ZA STAROU PRAHUKLUB ZA STAROU PRAHU

KLUB ZA STAROU PRAHU

Mostecká 1, 118 00 Praha 1

Vážení členové Klubu Za starou Prahu,

dovoluji si reagovat na Váš dopis z dnešního dne. S Vaším názorem povětšinou souhlasím. Při svém vystoupení na setkání (ve Vašem stanovisku používáte pojmu iniciativa) Olšanské hřbitovy – prostor veřejný? jsem o nutnosti chránit intimitu hřbitovů sám hovořil. Další z účastníků debaty, členka občanského sdružení Ke kořenům, prezentovala názory v našich podmínkách dozajista výstřední. Jednalo se zejména o zahraniční inspiraci vámi zmiňovanými sportovními a kulturními aktivitami. Správa pražských hřbitovů (dále jen SPH), za kterou mám to potěšení vystupovat, nic podobného nepřipravuje a v naprosté většině považuje tyto aktivity za nevhodné pro realizaci na pražských pohřebištích. Výjimkou je do jisté míry Malostranský hřbitov, kde citlivě komponovaný kulturní program nekoliduje dle mého názoru s pietní funkcí hřbitova.

Dovolil bych si nesouhlasit s vaším tvrzením, že hřbitov není zelení ani parkem. Že jsou pražské hřbitovy významným prvkem městské zeleně, je prostý fakt, který neumím zdůvodnit jinak než banálně znějícím konstatováním, že zde roste velké množství vzrostlých stromů. Parkem se některé hřbitovy, zejména nejstarší části Olšan, stávají zcela spontánně. Je to jistě i důsledek proměn společnosti a jejího vztahu k posledním věcem člověka. Dominantní trend kremace ve 20. st., sekularizace společnosti, ale také poválečný odsun pražských Němců a další faktory způsobily, že II., III., IV. a V. hřbitov jsou častěji navštěvovány jinými návštěvníky nežli pozůstalými. Ostatně I. olšanský hřbitov je od r. 1860 parkem zcela oficiálně.

Pro SPH má podobná diskuze zejména praktický přínos. Pomáhá nám sledovat pomyslnou hranici mezi tím, co je na našich hřbitovech nežádoucí, co je tolerováno a co je vítáno. Dle této hranice se pak můžeme rozhodnout, zda dovolíme návštěvníkům vést po hřbitově bicykl, zda dovolíme vstup s tzv. holemi Nordic Walking, zda vybavíme hřbitov parkovým mobiliářem (lavičkami atd.), zda budeme nadále umožňovat vjezd motorovým vozidlům, k jakému účelu lze pronajímat prostory u vstupů do hřbitova, zda není v rozporu s pietou hřbitova pohyb koní, výskyt toulavých koček, zda ohrožují intimitu pohřebiště školní exkurze či procházky mateřských školek atd.

Jak jistě pochopíte, názor návštěvníků hřbitovů a zejména nájemců hrobových míst je pro nás např. při novelizaci Řádu veřejného pohřebiště důležitějším východiskem nežli romantické představy.

 

Z aktivit, které SPH realizuje či podporuje, a které nesouvisí primárně s funkcí pohřebišť, mohu zmínit následující:

  • komentované prohlídky historických hřbitovů
  • projekt adopce významných hrobů
  • příležitostné koncerty v kaplích a kostelech na hřbitovech (naposledy Requiem za Františka Bílka v kapli sv. Václava na Vinohradském hřbitově, Svatoludmilská gregoriánská schola)
  • zavedení služby rozvozu elektromobilem po Olšanských hřbitovech pro osoby se sníženou pohyblivostí
  • příprava vydání publikací o pražských hřbitovech
  • čtení díla Jana Nerudy na Malostranském hřbitově
  • zřizování informačního a navigačního systému (v r. 2014 Olšany a Vyšehrad)
  • digitalizace a fotodokumentace pražských hřbitovů

Ani jedna z těchto akcí nemá komerční charakter. Neruší charakter hřbitova, který je v našich podmínkách opravdu vážný, tichý a truchlivý. Jóga, pikniky, humor, hluk atd. do hřbitova nepatří – to je i můj názor.

 

Závěrem odpověď na Vaši otázku, proč by měly být Olšanské hřbitovy oživovány. Zajisté znáte stav starých Olšanských hřbitovů, kterých se naše pokusy o ,,oživení“ týkají. Hroby jsou v naprosté většině v děsivém stavu, zarostlé a pobořené. Mezi nimi čas od času najdete lahev od piva nebo injekční stříkačku. Situace je stejná i hrobů stovek osobností, kterým vděčí naše země za mnohé. K posvátnému klidu má tento stav daleko. Považuji za důležité ,,oživovat“ odkaz a jména těchto pochovaných. Většina pražanů dle nedávného průzkumu netuší, kde je pohřben Jungmann, Čelakovský nebo hrabě Lanna. Možná proto jejich hroby vypadají tak jak vypadají. Je to právě na starých Olšanech…

Doufám, že omluvíte troufalost mého tvrzení, že v tomto oživení pokračujeme v odkazu Klubu Za starou Prahu, jehož členové odvedli zejména na II. hřbitově na Olšanech velký kus práce v 70. – 90. letech minulého století. Dovoluji si citovat z kroniky datované r. 1982 z pera F. Zelenky, V. Dolívky, A. Vanouška a J. Vobořila: ,,Jeho zásluhou je, že se vydatně přičinil o to, aby II. hřbitov se stal příjemným prostředím pro návštěvníky Olšan. Ti sem přichází za poznáním naší slavné minulosti i za svým odpočinkem.“ A dále: ,,Olšanské hřbitovy dotvářejí okolí Vinohrad a Žižkova, jsou přirozenou ozdobou města a oázou klidu. Jsou také útočištěm drobných živočichů, domovem ptactva a veverek. Přezimuje zde i chráněný druh havranů. Stromy tu rostly mnohdy celá desetiletí, tvoří zvukovou izolaci vstřebávající prach a saze a výfukové plyny automobilů, projíždějících nepřetržitě po nedaleké komunikaci. Hřbitovy tvoří zelené plíce města, příznivě ovlivňují životní prostředí.“ Nebo: ,,Druhý Olšanský hřbitov zarůstal plevelem, kopřivami a divokými keři, celá desetiletí. Nyní je proměněn prací a úpravami na důstojné pohřebiště našich buditelů a pro návštěvníky hřbitova je odpočinkovým místem uprostřed města.“  Z těchto i dalších vět plyne, že i Klub Za starou Prahu kdysi aktivně oživoval pražské hřbitovy, zájem o ně i jména zde pochovaných.

Zajímavé může být porovnání s výňatkem tiskové zprávy, kterou po diskuzi vydalo sdružení Agora CU: Historický odkaz Olšanského hřbitova jako motiv k zpřístupňování jeho prostoru veřejnosti se stal součástí připravovaného Generálního plánu péče o Olšanské hřbitovy. „Tento dokument má být jakýmsi manuálem pro všechny, kteří ovlivňují nebo se starají o vizuální podobu Olšan“, informoval ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Společně s aktivitami, jako jsou adopce hrobů nebo komentované procházky, mají být podle Červeného Olšany nejen pohřebištěm, ale také příjemným a zajímavým prostorem pro návštěvníky i obyvatele okolních čtvrtí. Dalším smyslem těchto aktivit je podle Správy pražských hřbitovů upoutat pozornost na chátrající části hřbitovů, které již prakticky neslouží svému původnímu účelu. Zájem stakeholderů, veřejnosti i médií může přinést finance a aktivizuje společenskou odpovědnost i potřebnou pozornost úřadů,“ doplňuje Červený.

Stav některých pražských hřbitovů považuji za kritický. Nezájem veřejnosti o tato místa za politováníhodný. Myšlenku Institutu plánování a rozvoje města uspořádat veřejnou diskuzi o Olšanských hřbitovech za chvályhodnou, nikoli zcestnou, jak uvádíte na Vašich webových stránkách.

 

Děkuji za Váš podnět a srdečně zdravím

 

Mgr. Martin Červený

ředitel Správy pražských hřbitovů