Olšanské hřbitovy v číslech
Olšanské hřbitovy jsou s rozlohou více než 50 hektarů největším pohřebištěm v České republice. Podle urbanistických plánů ze začátku 20. století měly být jedním ze tří centrálních pražských hřbitovů. Druhým pak Ďáblický hřbitov se svou unikátní kubistickou architekturou a posledním nakonec nerealizovaný hřbitov na Chodovci.
Na Olšanských hřbitovech se nachází kromě unikátních funerálních památek i řada zajímavých staveb. Ústřední obřadní síň se nachází vlevo od hlavní brány hřbitova. Takzvaná Nová obřadní síň v blízkosti křižovatky ul. Želivského a Vinohradská sloužila v letech 1921 – 1932 jako první krematorium na území hl. města Prahy. Nová obřadní síň se nachází na 1. obecním hřbitově. Ten byl otevřen v roce 1900 jako nekonfesní hřbitov, ostatní části hřbitova byly vždy určeny pouze pro katolické pohřby.
Na 2. obecním hřbitově se kromě řady čestných a vojenských pohřebišť nachází také pravoslavný Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, postavený podle návrhu arch. Vladimíra Brandta. Chrám byl vysvěcen roku 1925 a dodnes se v něm konají pravidelné pravoslavné bohoslužby. Ve středu Čestného vojenského pohřebiště obětí 1. světové války a legionářů se nachází unikátní stavba ossaria, zbudovaného podle projektu architekta Břetislava Svobody. Do jeho podzemních prostor byly v roce 1930 v malých rakvích uloženy ostatky 3 155 vojáků, kteří za 1. světové války zemřeli v pražských lazaretech a do té doby byly pohřbeni na různých hřbitovech na území Prahy.
Na Olšanských hřbitovech se nachází zhruba 25 000 hrobek, téměř 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárních zdí a dvě louky rozptylu. Odhadovaný počet pohřbených za celou dobu trvání Olšanských hřbitovů je asi 2 000 000 zemřelých.