V sobotu 18. června 2016 byl pro veřejnost slavnostně otevřen Malostranský hřbitov, který v nedávné době prošel náročnou revitalizací, financovanou ze strukturálních fondů EU.
Areál hřbitova je mimořádně cennou památkou nejen z hlediska estetického a umělecko-historického, ale i vzhledem k tomu, že je zde pohřbeno mnoho význačných osobností. Přestože se jedná o zapsanou nemovitou kulturní památku, hřbitov takřka 130 let postupně chátral a stav stromů i náhrobků byl v posledních desetiletích alarmující. Hřbitov byl od roku 2001 pro veřejnost nepřístupný a upadal v zapomnění.
V loňském a letošním roce proběhla revitalizace hřbitova, jejímž primárním smyslem bylo jeho otevření veřejnosti. V jejím rámci bylo zřízeno zázemí pro vrátného a ostrahu, pracoviště restaurátora, veřejné osvětlení, byl vybudován kamerový systém s 25 kamerami. U všech stromů byly po dendrologickém průzkumu provedeny zdravotní a bezpečnostní řezy, 28 stromů bylo vykáceno a místo nich bylo nově vysazeno celkem 44 lip a jasanů. Došlo ke kompletní renovaci všech cest, kdy byl stávající asfalt nahrazen mlatovým povrchem. Prostor před kostelem pak byl vydlážděn pískovcovou dlažbou. Hřbitov byl rovněž nově vybaven 36 lavičkami a 20 odpadkovými koši. Vznikl tak důstojný prostor určený ke konání pietních návštěv, kulturních akcí a vlastivědných exkurzí – prostor výjimečného genia loci.
Slavnostního otevření hřbitova se kromě řady vzácných hostů z řad odborné veřejnosti zúčastnili: radní Městské části Prahy 5: pan Viktor Čahoj, radní pro kulturu, JUDr. Petr Lachnit, radní, člen zastupitelstva MUDr. Michal Bednář, předseda Komise kulturní a obnovy památek, , ing. arch. Ondřej Šefců, ředitel ÚOP NPÚ, zástupkyně magistrátu paní Ing. Kamila Svobodová, ing, arch. Jan Bárta, ing. arch. Zdeněk Lukeš, paní Jana Trojanová, spoluzakladatelka Občanského sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a Alena Lehnerová, předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov.
V rámci slavnostního otevření se ujali slova Martin Červený, ředitel SPH, pan radní Petr Lachnit, zastupitel pan Michal Bednář, paní Jana Trojanová a paní Alena Lehnerová.
Následně pak pan radní Petr Lachnit a pan ředitel SPH Martin Červený společně otevřeli hlavní bránu hřbitova a tím ho symbolicky otevřeli pro veřejnost.
Základní informace o rekonstrukci
Projektant: GIRSA AT s.r.o.– Atelier obnovy a konzervace historických staveb
Zhotovitel: Gema Art Group a.s.
Realizace: 3/2015 – 5/2016
Poskytnutá dotace z fondů EU: 18 582 808 Kč
Vynaložené výdaje: 21 000 000 Kč
Další etapa revitalizace – náhrobky
Již před zahájením revitalizace proběhlo u několika náhrobků restaurování péčí SPH. Do projektu byla z časových důvodů začleněna pouze obnova Haasovy kaplovoé hrobky, která byla v havarijním stavu., V roce 2015 pak proběhlo restaurování 17 nápisových desek 8 pomníků ve spolupráci s atelierem prof. akad. soch. Petra Siegla, vedoucího pedagoga restaurátorské sochařské školy AVU. Na další restaurátorské práce je již zpracována dokumentace a jsou vydána potřebná rozhodnutí OPP. SPH se bude ucházet o dotace určené pro památkovou péči.
Vyjádření prof. Siegla u příležitosti otevření Malostranského hřbitova naleznete pod fotografiemi níže.
Malostranský hřbitov a jeho kulturní využití
Nástupce původního občanského sdružení nadále pokračuje v tradici svého předchůdce a nadále bude hlavním iniciátorem či pořadatelem celé řady kulturních a osvětových akcí úzce spojených s Malostranským hřbitovem, jako jsou Dušičkové a Májové slavnosti a publikační, přednášková či průvodcovská činnost na Malostranském hřbitově.
SPH do budoucna zvažuje i další kulturní využití prostoru – například pro pořádání fotografických workshopů, literárních večerů či komorních koncertů vážné hudby.
Otevírací doba hřbitova:
květen–září 9:00 – 19:00
říjen 9:00 – 18:00
listopad–únor 9:00 – 17:00
Adresa hřbitova:
Vchod do hřbitova se nachází na ul. Plzeňská, Praha 5, tram. zastávka Bertramka.
Vyjádření prof. Siegla u příležitosti otevření Malostranského hřbitova:
Restaurování a obnova funerální architektury Malostranského hřbitova v Praze.
Projekt restaurování hřbitovní architektury a uměleckých funerálních děl, které se nacházejí na Malostranském hřbitově byl započat díky aktivitě Spolku pro záchranu Malostranského hřbitova a tehdejšího pana rektora AVU doc. PhDr. Jiřího T. Kotalíka. Malostranský hřbitov ve své výjimečnosti nejen svým umístěním, ale i velmi zajímavou historií učaroval vedení Restaurátorské sochařské školy. Na základě mnoha prohlídek, provedených studií a následně realizovaných průzkumných činností na předmětných nápisových deskách a pomnících se staly součástí aktivity studentů odborného studia na AVU v Praze. Z hlediska restaurátorské koncepce bylo nutné vyřešit několik problémů, které se samy vydělovaly nebo přecházely do variantních řešení. Restaurátorský zásah nespočíval tedy jen v automatickém používání restaurátorských metod a technologií, ale i v inspiraci a hledání optimálního přístupu k tvarové rekonstrukci chybějících kamenosochařských i architektonických částí pomníků Malostranského hřbitova.
Realizace záměru se opíral i o úvahy nad celkovým charakterem restaurátorského nebo jen konzervačního zásahu a spočíval také v řešení způsobu hodnocení odborného přístupu nebo v propracování harmonogramu odborné činnosti vřazené do technologické, technické a pracovní vybavenosti všech zúčastněných posluchačů. Podnětným faktorem byla didaktická možnost praktické výuky mladé generace odborníků.
Všechny odborné činnosti, které předcházely vytvoření koncepce restaurátorských zásahů byly směrovány k rehabilitaci vybraných náhrobků a nápisových desek v omezeném časovém segmentu.
Po dohodě se Správou pražských hřbitovů bylo určeno velmi devastovaných 14-17 nápisových desek a 8 náhrobků, které byly v průběhu léta 2015 restaurovány a v zimních měsících se částečně staly i studijním úkolem, který umožnil realizovat různé koncepční varianty.
Výsledkem této restaurátorské akce je záchrana vybraných nápisových desek realizovaných z dobově používaných kamenných materiálech. Zároveň proběhl restaurátorský proces na vybraných náhrobcích v jednotlivých procesních etapách. V současné době bude probíhat navrácení nápisových desek na původní místo nebo na místo, které bude určeno příslušnými odbornými orgány.
Význam této spolupráce spočíval především v možnosti získání praxe pro studenty oboru, umožnil seznámení se s problematikou záchrany pomníkové architektury a funerální sochařské výzdoby, umožnil setkání posluchačů se zástupci veřejnosti, odborníků usilující o realizaci péči kulturního dědictví a zadavatelem těchto specializovaných činností a jeho týmem nadšenců, kteří vytvářeli příznivý prostor pro tuto formu spolupráce.
Značným ulehčením restaurátorské činnosti byla spolupráce s památkovými odborníky, kteří v rámci kontrolních dnů nebo v samostatných konzultacích pomáhali dořešit mnohdy spletité problémy. Dobrá spolupráce s vedením Pražských hřbitovů umožňovala koordinovat jednotlivé technologické i pracovní postupy.
Kolektiv spolupracovníků nebyl redukován jen na úroveň nástroje, který má dosáhnout daných cílů, naopak byly podněcovány takové aktivity a hodnoty, jakými jsou spolupráce, vštěpování a upřesňování pracovních návyků, aktivní vztah k historii a současnosti Malostranského hřbitova.
Na restaurátorské akci spolupracovali vedle vybraných posluchačů restaurátorské sochařské školy i odborní specialisté, kteří v rámci svých možností přispěli k celkové motivaci odborných výkonu. Všechny zúčastněné strany přijali princip „řešení problémů“ za svůj.
Rovnost diskuse byla pojímaná jako „strategie aktivního řešení problémů“ a napomohla posluchačům vnímat tyto impulsy jako novou zkušenost svého profesionálního růstu. Osobní diferenciace, složitost vztahů a úkolů, které bylo nutné řešit, napomáhala k vytváření odpovědného přístupu, směřující ke splnění všech úkolů.
Cíl byl pro všechny účastníky přitažlivý, protože měl obecně uznanou hodnotu „společné sdílení cíle“. Cílem bylo profesionálně zvládnout restaurátorský proces, restaurovat kvalitně a odpovědně významnou památku ve středu Prahy v náročném prostoru městského ruchu, naplněného stavební činností.
Jedním z charakteristických prvků spojující kolektiv studentek a studentů, pedagogického vedení, odborných pracovníků památkové péče, zástupců sdružení a v neposlední řadě vedení Pražských hřbitovů byla koordinace a spolupráce. Rovněž velmi důležitým faktorem byla bezproblémová, pozorná a vnímavá spolupráce dotvářená solidární ochotou se vzájemně podílet na řešení záchrany Malostranského hřbitova.
Prof. akad. soch. Petr Siegl
vedoucí pedagog
Restaurátorské sochařské školy
Akademie výtvarných umění v Praze