Potřebujete poradit?

Údaje o počtu pražských pohřebišť se podle různých pramenů liší, obvykle se uvádí, že funkčních hřbitovů je v Praze 67 – 71. Třicet čtyři z nich spravuje prostřednictvím naší organizace hlavní město Praha, zbylé hřbitovy spadají pod správu městských částí a církevních organizací.

Největším pražským pohřebištěm jsou Olšanské hřbitovy, a to jak rozlohou téměř 50 hektarů, tak počtem hrobových míst, jichž je zde 90.000. Na druhém místě je pak Ďáblický hřbitov se 14,45 hektary. Pokud bychom ale velikost poměřovali podle počtu hrobových míst, řadil by se na druhé místo Vinohradský hřbitov s 18.000 hrobovými místy. Rozlohou je sice o necelých pět hektarů menší než hřbitov Ďáblický, ale hrobových míst je na něm o sedm tisíc více.

Obecně lze říci, že kapacita pražských hřbitovů je dostatečná, jen není rozdělena zcela rovnoměrně.

Otázku na kapacitu pražských hřbitovů ale nelze zodpovědět úplně přesně: naše organizace, Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS), má ve své správě 34 hřbitovů, což je přibližně polovina pohřebišť v Praze, byť z hlediska počtu hrobových míst představují námi spravované hřbitovy samozřejmě část výrazně dominantní.

Celková kapacita všech „našich“ hřbitovů je přes 200.000 hrobových míst – tento počet zahrnuje jak rakvové a urnové hroby, tak hrobky a místa v kolumbáriích. Volných je v tuto chvíli přibližně 45.000 hrobových míst – toto číslo se ale nekryje s počtem zemřelých, které je na tyto hřbitovy možné uložit, to je reálně vyšší: v hrobce i v klasickém hrobě lze zpravidla uložit více rakví než jednu, rovněž urnový hrob nebo schránka v kolumbáriu pojme několik uren současně. Pokud rodina nějaké hrobové místo má, jsou její zemřelí členové zpravidla pohřbíváni do něj – takováto hrobová místa přitom ve statistice vůbec nefigurují jako volná. Přibývá také lidí, kteří pro uložení popela svých blízkých zvolí rozptyl, takže klasické hrobové místo vůbec nepožadují.

Stává se, že na některých hřbitovech je kapacita úplně vyčerpána a nová místa přidat nelze – to je typicky případ Vyšehradského hřbitova nebo některých malých hřbitovů, třeba Šáreckého. Častější je ale situace, kdy na hřbitově není k dispozici jen určitý typ hrobového místa, například urnový hrob nebo místo v kolumbáriu.

Dokončujeme rozšíření Hostivařského hřbitova, na němž byl nedostatek hrobových míst pro ukládání zpopelněných ostatků. Rozšiřování dalších hřbitovů ve své správě HPS zatím neplánuje – na většině hřbitovů navíc chybějí záložní plochy, které by rozšíření umožňovaly. Snažíme se ale doplňovat chybějící kapacity v rámci stávajících hřbitovů: na hřbitově v Jinonicích byla kupříkladu nevyužívaná hřbitovní kaple proměněna na kolumbárium, ke stejnému účelu se byla upravena opuštěná kaplová hrobka na Olšanských hřbitovech. V areálu Motolského krematoria dojde k přeměně lesního porostu na lesní hřbitov o rozloze 7 arů – půjde o podobný koncept, jaký se osvědčil u Lesa vzpomínek na Ďáblickém hřbitově.

Nová část hřbitova, která je aktuálně před dokončením, bude sloužit výhradně k ukládání zpopelněných ostatků a přibude zde 1.050 míst v kolumbáriu a vsypová louka o rozloze 800 m2, což umožní přibližně 6.400 vsypů. Více informací je možno nalézt zde.

V Praze ročně zemře zhruba dvanáct tisíc lidí, 96-98 % z nich je následně pohřbeno žehem. Ne všechny tyto kremace se ale uskuteční v pražských krematoriích – některé soukromé pohřební služby zajišťují část spalů mimo Prahu.

Obě krematoria v naší správě, krematorium Strašnice i krematorium Motol, jsou vybavena dvěma pecemi; při nepřetržitém provozu by bylo každé krematorium schopno zpopelnit až 30 zemřelých denně. Obvykle se ale počet spalů v každém z našich krematorií pohybuje kolem čtyř tisíc ročně.

Údaje o počtu pražských pohřebišť se podle různých pramenů liší, obvykle se uvádí, že funkčních hřbitovů je v Praze 67 – 71. Třicet čtyři z nich spravuje prostřednictvím naší organizace hlavní město Praha, zbylé hřbitovy spadají pod správu městských částí a církevních organizací.

Největším pražským pohřebištěm jsou Olšanské hřbitovy, a to jak rozlohou téměř 50 hektarů, tak počtem hrobových míst, jichž je zde 90.000. Na druhém místě je pak Ďáblický hřbitov se 14,45 hektary. Pokud bychom ale velikost poměřovali podle počtu hrobových míst, řadil by se na druhé místo Vinohradský hřbitov s 18.000 hrobovými místy. Rozlohou je sice o necelých pět hektarů menší než hřbitov Ďáblický, ale hrobových míst je na něm o sedm tisíc více.

Obecně lze říci, že kapacita pražských hřbitovů je dostatečná, jen není rozdělena zcela rovnoměrně.

Otázku na kapacitu pražských hřbitovů ale nelze zodpovědět úplně přesně: naše organizace, Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS), má ve své správě 34 hřbitovů, což je přibližně polovina pohřebišť v Praze, byť z hlediska počtu hrobových míst představují námi spravované hřbitovy samozřejmě část výrazně dominantní.

Celková kapacita všech „našich“ hřbitovů je přes 200.000 hrobových míst – tento počet zahrnuje jak rakvové a urnové hroby, tak hrobky a místa v kolumbáriích. Volných je v tuto chvíli přibližně 45.000 hrobových míst – toto číslo se ale nekryje s počtem zemřelých, které je na tyto hřbitovy možné uložit, to je reálně vyšší: v hrobce i v klasickém hrobě lze zpravidla uložit více rakví než jednu, rovněž urnový hrob nebo schránka v kolumbáriu pojme několik uren současně. Pokud rodina nějaké hrobové místo má, jsou její zemřelí členové zpravidla pohřbíváni do něj – takováto hrobová místa přitom ve statistice vůbec nefigurují jako volná. Přibývá také lidí, kteří pro uložení popela svých blízkých zvolí rozptyl, takže klasické hrobové místo vůbec nepožadují.

Stává se, že na některých hřbitovech je kapacita úplně vyčerpána a nová místa přidat nelze – to je typicky případ Vyšehradského hřbitova nebo některých malých hřbitovů, třeba Šáreckého. Častější je ale situace, kdy na hřbitově není k dispozici jen určitý typ hrobového místa, například urnový hrob nebo místo v kolumbáriu.

Dokončujeme rozšíření Hostivařského hřbitova, na němž byl nedostatek hrobových míst pro ukládání zpopelněných ostatků. Rozšiřování dalších hřbitovů ve své správě HPS zatím neplánuje – na většině hřbitovů navíc chybějí záložní plochy, které by rozšíření umožňovaly. Snažíme se ale doplňovat chybějící kapacity v rámci stávajících hřbitovů: na hřbitově v Jinonicích byla kupříkladu nevyužívaná hřbitovní kaple proměněna na kolumbárium, ke stejnému účelu se byla upravena opuštěná kaplová hrobka na Olšanských hřbitovech. V areálu Motolského krematoria dojde k přeměně lesního porostu na lesní hřbitov o rozloze 7 arů – půjde o podobný koncept, jaký se osvědčil u Lesa vzpomínek na Ďáblickém hřbitově.

Nová část hřbitova, která je aktuálně před dokončením, bude sloužit výhradně k ukládání zpopelněných ostatků a přibude zde 1.050 míst v kolumbáriu a vsypová louka o rozloze 800 m2, což umožní přibližně 6.400 vsypů. Více informací je možno nalézt zde.

V Praze ročně zemře zhruba dvanáct tisíc lidí, 96-98 % z nich je následně pohřbeno žehem. Ne všechny tyto kremace se ale uskuteční v pražských krematoriích – některé soukromé pohřební služby zajišťují část spalů mimo Prahu.

Obě krematoria v naší správě, krematorium Strašnice i krematorium Motol, jsou vybavena dvěma pecemi; při nepřetržitém provozu by bylo každé krematorium schopno zpopelnit až 30 zemřelých denně. Obvykle se ale počet spalů v každém z našich krematorií pohybuje kolem čtyř tisíc ročně.

Údaje o počtu pražských pohřebišť se podle různých pramenů liší, obvykle se uvádí, že funkčních hřbitovů je v Praze 67 – 71. Třicet čtyři z nich spravuje prostřednictvím naší organizace hlavní město Praha, zbylé hřbitovy spadají pod správu městských částí a církevních organizací.

Největším pražským pohřebištěm jsou Olšanské hřbitovy, a to jak rozlohou téměř 50 hektarů, tak počtem hrobových míst, jichž je zde 90.000. Na druhém místě je pak Ďáblický hřbitov se 14,45 hektary. Pokud bychom ale velikost poměřovali podle počtu hrobových míst, řadil by se na druhé místo Vinohradský hřbitov s 18.000 hrobovými místy. Rozlohou je sice o necelých pět hektarů menší než hřbitov Ďáblický, ale hrobových míst je na něm o sedm tisíc více.

Obecně lze říci, že kapacita pražských hřbitovů je dostatečná, jen není rozdělena zcela rovnoměrně.

Otázku na kapacitu pražských hřbitovů ale nelze zodpovědět úplně přesně: naše organizace, Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS), má ve své správě 34 hřbitovů, což je přibližně polovina pohřebišť v Praze, byť z hlediska počtu hrobových míst představují námi spravované hřbitovy samozřejmě část výrazně dominantní.

Celková kapacita všech „našich“ hřbitovů je přes 200.000 hrobových míst – tento počet zahrnuje jak rakvové a urnové hroby, tak hrobky a místa v kolumbáriích. Volných je v tuto chvíli přibližně 45.000 hrobových míst – toto číslo se ale nekryje s počtem zemřelých, které je na tyto hřbitovy možné uložit, to je reálně vyšší: v hrobce i v klasickém hrobě lze zpravidla uložit více rakví než jednu, rovněž urnový hrob nebo schránka v kolumbáriu pojme několik uren současně. Pokud rodina nějaké hrobové místo má, jsou její zemřelí členové zpravidla pohřbíváni do něj – takováto hrobová místa přitom ve statistice vůbec nefigurují jako volná. Přibývá také lidí, kteří pro uložení popela svých blízkých zvolí rozptyl, takže klasické hrobové místo vůbec nepožadují.

Stává se, že na některých hřbitovech je kapacita úplně vyčerpána a nová místa přidat nelze – to je typicky případ Vyšehradského hřbitova nebo některých malých hřbitovů, třeba Šáreckého. Častější je ale situace, kdy na hřbitově není k dispozici jen určitý typ hrobového místa, například urnový hrob nebo místo v kolumbáriu.

Dokončujeme rozšíření Hostivařského hřbitova, na němž byl nedostatek hrobových míst pro ukládání zpopelněných ostatků. Rozšiřování dalších hřbitovů ve své správě HPS zatím neplánuje – na většině hřbitovů navíc chybějí záložní plochy, které by rozšíření umožňovaly. Snažíme se ale doplňovat chybějící kapacity v rámci stávajících hřbitovů: na hřbitově v Jinonicích byla kupříkladu nevyužívaná hřbitovní kaple proměněna na kolumbárium, ke stejnému účelu se byla upravena opuštěná kaplová hrobka na Olšanských hřbitovech. V areálu Motolského krematoria dojde k přeměně lesního porostu na lesní hřbitov o rozloze 7 arů – půjde o podobný koncept, jaký se osvědčil u Lesa vzpomínek na Ďáblickém hřbitově.

Nová část hřbitova, která je aktuálně před dokončením, bude sloužit výhradně k ukládání zpopelněných ostatků a přibude zde 1.050 míst v kolumbáriu a vsypová louka o rozloze 800 m2, což umožní přibližně 6.400 vsypů. Více informací je možno nalézt zde.

V Praze ročně zemře zhruba dvanáct tisíc lidí, 96-98 % z nich je následně pohřbeno žehem. Ne všechny tyto kremace se ale uskuteční v pražských krematoriích – některé soukromé pohřební služby zajišťují část spalů mimo Prahu.

Obě krematoria v naší správě, krematorium Strašnice i krematorium Motol, jsou vybavena dvěma pecemi; při nepřetržitém provozu by bylo každé krematorium schopno zpopelnit až 30 zemřelých denně. Obvykle se ale počet spalů v každém z našich krematorií pohybuje kolem čtyř tisíc ročně.