Františka Zeminová, známá spíše jako Fráňa Zemínová byla politička a bojovnice za práva žen, 11 let vězněná komunistickým režimem. Narodila v Dolních Chvátlinách na Kouřimsku jako nejmladší z 12 dětí. Vystudovala obchodní školu a zpočátku pracovala jako účetní prodavačka v nakladatelství. Už od roku 1897 byla aktivní v Národně sociální straně, přestože až do roku 1912 nemohly být ženy členkami politických stran. Iniciovala v té době zakládaní ženských odborů, které byly policií potlačovány, založila v roce 1901 Zemskou jednotu pracujících žen a dívek a ve svých 19 letech se stala její první jednatelkou. Velmi aktivně se zasazovala o zlepšení pracovních poměrů žen. V roce 1905 spoluzaložila s Františkou Plamínkovou Výbor pro volební právo žen. Publikovala v řadě periodik. Od roku 1912 se stala právoplatnou členkou České strany národně sociální a od roku 1918 byla zvolena poslankyní a byla jí až do zrušení parlamentu v roce 1939. Po únoru 1948 odešla do ústraní, přesto však byla na podzim roku 1949 zatčena a ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou pak byla ve svých 68 letech odsouzena ke dvaceti letům vězení, které po jedenácti letech ukončila až amnestie prezidenta Novotného v roce 1960.
Hrob Františky Zemínové se nachází na Vinohradském hřbitově odd. 24, hrob č. 33, roku 2017 byl v rámci Projektu adopce významných hrobů adoptován paní Michaelou Marksovou.
Odkaz na adopční stránky: hrbitovy-adopce.cz
