Břevnovský hřbitov

Obřadní síně a kaple na hřbitově

Kaple sv. Lazara – Obřadní síň 3. kategorie bez obsluhy. Tento prostor je možné pronajmout prostřednictvím hřbitovní správy.

Známé osobnosti, jež jsou na tomto hřbitově pohřbeny

Václav Bogner – překladatel Bible, hrob D 23 11
Klement Borový – teolog a svatovítský kanovník
Sigismund Bouška – benediktin Břevnovského kláštera, básník
Jaroslav Cuhra – architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň
Ivan Diviš – básník a spisovatel (autorem náhrobku je Jan Koblasa)
Karel Fiala – architekt Pražského hradu
Alfred Fuchs – spisovatel a novinář
Petr Faster – hostinský, vlastenec a organizátor kulturního života
Aleš Havlíček – filozof
František Hudeček – grafik, ilustrátor a malíř, člen Skupiny 42
Rodina Huynů
Vojtěch Jarník – matematik, hrob F 238
Petr Kabeš – básník a spisovatel
Kapucíni z Lorety na Hradčanech – (Ezechiel Kindermann, Zachariáš Tuček, Robert Viktorin)
Johannes Kinský
Rudolf Maria rytíř Klar – jeho bratr Karel Klar, jejich matka Karolína Klarová, rozená Wratislavová z Mitrovic
Josef Krása – historik umění
Karel Kryl – písničkář, hrob C 18 51
Josef Kolář – člen a koncertní mistr orchestru pražských symfoniků (FOK)
Zdenko Lobkowitz (1858–1933), generál, pobočník císaře Karla I.
Jan Lopatka (1940–1993), literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77
Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog a hudební publicista
Jan Merell (1904–1986) teolog a pedagog
František Nušl (1867–1951), astronom; náhrobek Jan Sokol
Jan Anastáz Opasek – arciopat Břevnovského kláštera
Jaroslav Putík – spisovatel
Jan Patočka – filosof, hrob C 16 10; návrh Jan Sokol
Preláti pražské metropolitní kapituly
Otto Rothmayer – architekt
Schönbornové František – dále Karel Josef, Vojtěch Josef, Adelaida Schönbornová, rozená princezna Löwensteinová, Marie Benedikta Kinská, roz. Schönbornová
Aloys Skoumal a Hana Skoumalová – překladatelé
Jan Sokol – architekt
Jan Sokol – filozof a pedagog
Školské sestry františkánky – hrobka v beuronském stylu
Karel Šiktanc – básník, autor pohádek pro děti, textař, scenárista, novinář a překladatel
Vítězslav Šmejc – spisovatel, hrob D-11, 31 uh
František Tichý – malíř a grafik
Josef Topol – básník a dramatik
Vít Urban – hispanista a překladatel
Jiří Valenta – malíř, grafik a fotograf
Miroslav Venhoda – hudební skladatel a teoretik, dirigent Pražských madrigalistů, interpret renesanční a barokní hudby

Z historie hřbitova

Břevnovský hřbitov byl založen roku 1739 jako pohřebiště řeholníků z přilehlého kláštera. Během 19. století byl dvakrát rozšířen (v letech 1869 a 1881) a jeho severovýchodní zeď se posunula dále od kláštera. Na tomto hřbitově spočívají ostatky několika desítek významných osobností.

Architektura

V horní části hřbitova, vedle brány vedoucí do klášterní zahrady, stojí kaple Panny Marie a svatého Lazara z roku 1762, postavená podle návrhu Anselma Luraga, uvnitř s malbami Posledního soudu a Lazarova vzkříšení. Původní stavba byla v roce 1778 rozšířena.
Součástí hřbitova je dále márnice z poloviny 19. století, vstupní kancelářský domek a pískovcová socha sv. Prokopa z roku 1743, jejímž autorem je Karel Josef Hiernle.

U západní zdi se nachází bývalá hrobka Johanna Sametze (1828–1893), zemského advokáta a akcionáře Smíchovského pivovaru. Hrobka má podobu novogotické kaple, po roce 1950 byla zrušena a vyprázdněna, nyní je v havarijním stavu.