Vinohradský hřbitov

Obřadní síně a kaple na hřbitově

Kaple sv. Václava – Obřadní síň 1. kategorie s obsluhou – více o síni v naší nabídce Obřadních síní.
Vinohradská obřadní síň – Obřadní síň 3. kategorie bez obsluhy. Tuto síň je možné pronajmout prostřednictvím hřbitovní správy.

Známé osobnosti, jež jsou na tomto hřbitově pohřbeny

Václav Havel
Olga Havlová
Emil Hácha
František Běhounek
Jaroslav Foglar
Jiří Grossmann
Otto Gutfreund
Jan Kotěra
Karel Hugo Hilar
Eliška Junková
Jan Karafiát
Jan Pivec
Jakub Schikaneder
Jiří Šlitr
Zikmund Winter
Karel Zich
…a stovky dalších

Z historie hřbitova

Vinohradský hřbitov byl založen roku 1885 jako pohřebiště určené pro tehdy samostatné město Královské Vinohrady. Měl nejprve 12 oddělení a postupně byl ve třech fázích rozšiřován až na dnešních více než 9,5 hektaru.

Původní dispozice a vstupní bránu hřbitova zřejmě projektoval arch. Antonín Turek, který je i autorem dominantní kaple svatého Václava, postavené v roce 1897. V současnosti je kaple využívána pro smuteční obřady a zároveň slouží jako lapidárium uměleckých děl z majetku Správy pražských hřbitovů, především pak vzácných originálů funerálních plastik, kterým hrozilo nevratné poškození, pokud by byly nadále ponechány na svých původních stanovištích. Z tohoto období pochází i stavba správní budovy se sedlovou střechou a štítovými stěnami, zvýrazněnými zalamovanou římsou. V blízkosti kaple se u severní zdi hřbitova nachází obřadní síň – původně neogotická stavba, dnes s moderním příčným křídlem a s plochou střechou přetaženou do oblouku nad hlavní vstup. Hřbitov je nemovitou kulturní památkou.

Antonín Turek (8. 12. 1861 – 30. 9. 1916) byl významný český architekt, stavitel, městský vrchní inženýr a později také starosta Královských Vinohrad. Byl především představitelem neorenesance a z něj vycházejícího historismu. Mezi jeho nejznámější pražské stavby patří např. budova vinohradské tržnice, vinohradská vodárenská věž, Národní dům na Vinohradech, budovy škol v ulicích Na Smetance a Kladská, nuselská radnice či modlitebna evangelického sboru v Korunní ul. Z jeho mimopražských staveb můžeme zmínit např. budovu školy v Holešově na Moravě, občanské záložny v Českém Brodě či pošty ve Vysokém Mýtě nebo Sokolovnu a školu v Sadské. Jako městský vrchní inženýr se významně podílel na stavbě kostela sv. Ludmily, pro nějž také navrhl hlavní a boční oltář či na výstavbě budovy divadla na Vinohradech.

Vinohradský hřbitov sousedí a brankou ve zdi je volně průchozí se Strašnickým hřbitovem, který se nachází v bezprostřední blízkosti krematoria a je primárně určený pro pohřbívání zpopelněných ostatků.

Počtem více než 55 000 zesnulých je Vinohradský hřbitov druhým největším pohřebištěm v Praze. V současnosti se zde nachází na 16 000 hrobů, přes 900 hrobek, 4300 urnových míst a takřka 2000 míst v kolumbáriích. Je zde pohřbeno více než 400 významných osobností především z přelomu a první poloviny 19. a 20. století. Z tohoto období také pochází většina uměleckých funerálních památek. Mezi plejádou osobností, které na tomto hřbitově odpočívají, patří bezesporu prezidenti Václav Havel se ženou Olgou, Emil Hácha, František Běhounek, Jaroslav Foglar, Jiří Grossmann, Otto Gutfreund, Jan Kotěra, Karel Hugo Hilar, Eliška Junková, Jan Karafiát, Jan Pivec, Jakub Schikaneder, Jiří Šlitr, Zikmund Winter, Karel Zich a stovky dalších.