Vyšehradský hřbitov

Známé osobnosti, jež jsou na tomto hřbitově pohřbeny

Skladatelé

Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Jiří Malásek, Oskar Nedbal, Ludvík Podéšť, Václav Štěpán, Karel Vacek

Zpěváci

Beno Blachut, Ema Destinnová, Betty Fibichová, Eduard Haken, Přemysl Kočí, Jan Konstantin, Josef Lev, Waldemar Matuška, Ladislav Mráz, Stanislav Muž, Zdeněk Otava, Hanuš Thein, Václav Zítek

Malíři

Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Karel Svolinský

Architekti

Antonín Wiehl, Jan Kaplický, Josef Gočár

Spisovatelé

Karel Čapek, Svatopluk Čech, Václav Hanka, Josef Hora, Anna Hostomská, František Hrubín, Josef Kachník, Josef Kainar, František Langer, Karel Hynek Mácha, Vladimír Neff, Božena Němcová, Jan Neruda, Vítězslav Nezval, Gabriela Preissová, Josef Václav Sládek,Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer

Herci

Olga Scheinpflugová, Richard Strejka, Vladimír Šmeral, Bohumil Šmída,Zdeněk Štěpánek, Ema Švandová, Valtr Taub, Vítězslav Vejražka, Václav Vydra, Bohuš Záhorský, Radoslav Brzobohatý, Vlasta Burian, Erna Červená, Vlasta Fabiánová, Nataša Gollová

Vědci

Jaroslav Heyrovský, Zdeněk Kopal, Jan Krejčí, František Křižík, Jakub Filip Kulik, Jan Evangelista Purkyně, Ladislav Svante Rieger, Jan Rypka

Sportovci

Josef Bican, Josef Masopust, Hana Mašková, Alfred Nikodém, Josef Rössler-Ořovský

Politici

František Ladislav Rieger, Otakar Motejl, Antonín Benjamin Svojsík, Petr Zenkl, Stanislav Gross

Z historie hřbitova

Počátek historie pohřbívání v celé lokalitě Vyšehradu spadá podle dochovaných archeologických nálezů do 11. a 12. století. V blízkosti dnešního hřbitova byla kolem roku 1070 v ose původního kostela sv. Petra a Pavla Vratislavem II. zbudovaná pohřební krypta Přemyslovců. Poslední záznamy o ní jsou datovány ještě roku 1414. První písemné zmínky o samotném Vyšehradském hřbitově pak pocházejí z roku 1660, kdy děkan Martin Veselanský nechal zbudovat novou hřbitovní zeď. Půdorys hřbitova se dále měnil spolu s barokní a později i novorenesanční přestavbou baziliky.

Nejzásadnějším obdobím pro rozvoj hřbitova však byla bezesporu doba po roce 1860, kdy se v obrozenecké společnosti poprvé objevily myšlenky na vznik národního pohřebiště právě na Vyšehradě. Spolek Svatobor, založený v roce 1862, zde nechal už následujícího roku zbudovat jako první pomník Václava Hanky. Velkou podporu ve svých snahách měl spolek především ve svém zakládajícím členu, vyšehradském proboštu Václavu Šulcovi a později Mikuláši Karlachovi, díky nimž byl hřbitov rozšířen o kapitulní pozemky. Své dnešní podoby začal hřbitov nabývat od roku 1875, kdy arch. Antonín Barvitius navrhl novou koncepci hřbitova s arkádami. V jeho záměru později pokračoval i arch. Antonín Wiehl, který na podnět a z prostředků spolku Svatobor realizoval i monumentální hrobku Slavín, která je dnes dominantou hřbitova a byla dokončena roku 1893.

Hřbitov je součástí Národní kulturní památky Vyšehrad a požívá tak nejvyššího stupně ochrany. Přesto se jedná o pohřebiště, kde je nadále běžně pohřbíváno. V současnosti se zde nachází zhruba 1.200 hrobů, několik pro veřejnost uzavřených církevních pohřebišť a více než 100 hrobek, z toho 57 arkádových. Hrobka Slavín je místem posledního odpočinku 56 slavných osobností, na hřbitově samém je pak pohřbeno dalších téměř 500 osobností velkého významu. Své místo posledního odpočinku tu našli mimo jiných skladatelé Antonín Dvořák či Bedřich Smetana, spisovatelé Božena Němcová, Karel Hynek Mácha či Karel Čapek. Nachází se zde velké množství umělecky cenných náhrobků od předních sochařů a architektů a Vyšehradský hřbitov je tak nejen pohřebištěm, ale zároveň i jedinečnou galerií výtvarného umění pod širým nebem.