Olšanské hřbitovy

olšanské hřbitovy vstup

Kontakty

Olšanské hřbitovy
Vinohradská 1835/153, 130 00 Praha 3

T: +420 267 310 652

Hřbitov spravuje Hřbitovní správa Olšany.

Otevírací doba

ledenúnor 8.0017.00
březenduben 8.0018.00
květenzáří 8.0019.00
říjen 8.0018.00
listopadprosinec 8.0017.00

Informace

Upozorňujeme, že stanice metra Flora je do listopadu 2026 uzavřená. Na Olšanské hřbitovy se dostanete tramvají 10, 11, 16 z náměstí Míru, 13 ze zastávky Jiřího z Poděbrad nebo 16 ze stanice Želivského.

  • Nejbližší zastávka MHD: Olšanské hřbitovy (tramvaj)
  • Parkování: Zaparkovat je možné před hřbitovní bránou
  • Na hřbitově jsou k dispozici toalety

Olšanské hřbitovy jsou rozděleny na dvě části – Olšanské hřbitovy I. (hlavní část) a Olšanské hřbitovy II. (část s pravoslavným chrámem a čestnými pohřebišti). Obě části jsou od sebe odděleny ulicí Jana Želivského.

Upozorňujeme, že pravoslavný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice je uzavřen pro rekonstrukci nejméně do roku 2028.

Obřadní síně a kaple na hřbitově

Nová obřadní síň – Obřadní síň 1. kategorie s obsluhou – více o síni v naší nabídce Obřadních síní 
Ústřední obřadní síň – Obřadní síň 1. kategorie s obsluhou – více o síni v naší nabídce Obřadních síní

Známé osobnosti, jež jsou na tomto hřbitově pohřbeny:

Karel Jaromír Erben – historik, spisovatel, básník
Viktor Dyk – básník, publicista, dramatik
Karel Havlíček Borovský – novinář, spisovatel, básník
Jan Werich – herec, dramatik
Jiří Voskovec – herec, spisovatel, dramatik
Ladislav Smoljak – herec, režisér
Ivan Hlinka – hokejista, tréner
Jaroslav Ježek – skladatel, dramaturg
Jan Palach – student

…a mnoho dalších významných osobností.

Olšanské hřbitovy v číslech

Olšanské hřbitovy jsou s rozlohou více než 50 hektarů největším pohřebištěm v České republice. Podle urbanistických plánů ze začátku 20. století měly být jedním ze tří centrálních pražských hřbitovů. Druhým se měl stát Ďáblický hřbitov se svou unikátní kubistickou architekturou a posledním pak – nakonec nerealizovaný – hřbitov na Chodovci.

Na Olšanských hřbitovech se nachází kromě unikátních funerálních památek i řada zajímavých staveb. Ústřední obřadní síň stojí vlevo od hlavní brány hřbitova. Takzvaná Nová obřadní síň v blízkosti křižovatky ul. Želivského a Vinohradská sloužila v letech 1921 – 1932 jako první krematorium na území hl. města Prahy. Nová obřadní síň se nachází na 1. obecním hřbitově. Ten byl otevřen v roce 1900 jako nekonfesní hřbitov, ostatní části hřbitova byly vždy určeny pouze pro katolické pohřby.

Na 2. obecním hřbitově (dnes Olšanské hřbitovy II) se kromě řady čestných a vojenských pohřebišť nachází také pravoslavný Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, postavený podle návrhu arch. Vladimíra Brandta. Chrám byl vysvěcen roku 1925 a dodnes se v něm konají pravidelné pravoslavné bohoslužby. Ve středu Čestného vojenského pohřebiště obětí 1. světové války a legionářů se nachází unikátní stavba ossaria, zbudovaného podle projektu architekta Břetislava Svobody. Do jeho podzemních prostor byly v roce 1930 v malých rakvích uloženy ostatky 3 155 vojáků, kteří za 1. světové války zemřeli v pražských lazaretech a do té doby byly pohřbeni na různých hřbitovech na území Prahy.

Na Olšanských hřbitovech se nachází zhruba 25 000 hrobek, téměř 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárních zdí a dvě louky rozptylu. Odhadovaný počet pohřbených za celou dobu trvání Olšanských hřbitovů je asi 2 000 000 zemřelých.

Z historie hřbitova

Pozemky pro původní 1. hřbitov, kde se původně nacházela stará osada Wolšany, zakoupila pražská obec v roce 1558 od rytíře Viléma z Hradešína a byly určeny pro zbudování morového hřbitova. V roce 1680 Prahu postihla velká morová epidemie, kdy byly vylidněny celé ulice, a podle dobových záznamů bylo během několika týdnů v Praze zaznamenáno přes 32 000 mrtvých. Těla zemřelých byla ukládána do šachet, hloubených v okolí kaple, zasvěcené patronům proti moru sv. Rochovi a Rozálii, kterou město nechalo téhož roku postavit podle návrhu arch. Jana Hainrice. Další epidemie moru zachvátila Prahu v letech 1713-14 a tak bylo v těchto místech pohřbeno dalších 12 000 obětí. To si vyžádalo rozšíření tohoto hřbitova, který se v té době ještě nacházel daleko za městskými branami. Řady zemřelých rozhojnila i vojska pruského krále Bedřicha, která pronásledovala armádu Marie-Terezie a také další epidemie z let 1771-72.

Zásadní obrat v osudu tohoto hřbitova přinesl císař Josef II., který svými dekrety od roku 1787 zakázal pohřbívání za hradbami Prahy a určil, že se Olšanský hřbitov nadále stane ústředním katolickým hřbitovem pro pravobřežní pražské čtvrti. Téhož roku byl tedy bývalý morový hřbitov přeměněn na řádný I. hřbitov a zároveň byl založen a biskupem Kriegerem vysvěcen i nový II. hřbitov. V roce 1839 byly Olšany rozšířeny o III. hřbitov. Od roku 1860 se přestalo pohřbívat na I. hřbitově. V roce 1862 byl k Olšanům připojen IV. hřbitov a o několik měsíců později i V. hřbitov, který byl ale určen pro pohřbívání do hrobek. Došlo ke zrušení části II. hřbitova, ale ke hřbitovu byly nově připojeny VI. a VII. hřbitov. V roce 1889 byly připojeny VIII. a IX. hřbitov. 13. 5. 1900 byl u příležitosti převezení ostatků Pavla Josefa Šafaříka ze zrušeného evangelického hřbitova v Karlíně slavnostně otevřen 1. obecní hřbitov. X. hřbitov byl připojen v roce 1910 a konečně v roce 1917 se začalo pohřbívat na 2. obecním hřbitově.

V současnosti se zrušený I. hřbitov nachází za zdí Olšanských hřbitovů a připomínají jej cenné náhrobky situované u hřbitovní zdi okolo kaple sv. Rocha a Rozálie.

Součástí hřbitovů jsou Čestná vojenská pohřebiště. Zde leží ostatky obětí 1. světové války a legionářů, československých příslušníků Royal Air Force, obětí Pražského povstání, vojáků zemí Commonwealthu, rudoarmějců a bulharských občanů. Nalezneme zde i pomník příslušníků policie a četnictva, kteří položili své životy v letech 1939–45. Tato pohřebiště a pietní místa se nacházejí na 2. obecním hřbitově, dnes Olšanské hřbitovy II.

(volně podle knihy Vladimíra Síse Olšanské hřbitovy, vyd. 1929 a archivu SPH)