Olšanské hřbitovy

Obřadní síně a kaple na hřbitově

Nová obřadní síň – Obřadní síň 1. kategorie s obsluhou – více o síni v naší nabídce Obřadních síní 
Ústřední obřadní síň – Obřadní síň 1. kategorie s obsluhou – více o síni v naší nabídce Obřadních síní

Známé osobnosti, jež jsou na tomto hřbitově pohřbeny:

Karel Jaromír Erben – historik, spisovatel, básník
Viktor Dyk – básník, publicista, dramatik
Karel Havlíček Borovský – novinář, spisovatel, básník
Jan Werich – herec, dramatik
Jiří Voskovec – herec, spisovatel, dramatik
Ladislav Smoljak – herec, režisér
Ivan Hlinka – hokejista, tréner
Jaroslav Ježek – skladatel, dramaturg
Jan Palach – student

…a mnoho dalších významných osobností.

Olšanské hřbitovy v číslech

Olšanské hřbitovy jsou s rozlohou více než 50 hektarů největším pohřebištěm v České republice. Podle urbanistických plánů ze začátku 20. století měly být jedním ze tří centrálních pražských hřbitovů. Druhým se měl stát Ďáblický hřbitov se svou unikátní kubistickou architekturou a posledním pak – nakonec nerealizovaný – hřbitov na Chodovci.

Na Olšanských hřbitovech se nachází kromě unikátních funerálních památek i řada zajímavých staveb. Ústřední obřadní síň stojí vlevo od hlavní brány hřbitova. Takzvaná Nová obřadní síň v blízkosti křižovatky ul. Želivského a Vinohradská sloužila v letech 1921 – 1932 jako první krematorium na území hl. města Prahy. Nová obřadní síň se nachází na 1. obecním hřbitově. Ten byl otevřen v roce 1900 jako nekonfesní hřbitov, ostatní části hřbitova byly vždy určeny pouze pro katolické pohřby.

Na 2. obecním hřbitově (dnes Olšanské hřbitovy II) se kromě řady čestných a vojenských pohřebišť nachází také pravoslavný Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, postavený podle návrhu arch. Vladimíra Brandta. Chrám byl vysvěcen roku 1925 a dodnes se v něm konají pravidelné pravoslavné bohoslužby. Ve středu Čestného vojenského pohřebiště obětí 1. světové války a legionářů se nachází unikátní stavba ossaria, zbudovaného podle projektu architekta Břetislava Svobody. Do jeho podzemních prostor byly v roce 1930 v malých rakvích uloženy ostatky 3 155 vojáků, kteří za 1. světové války zemřeli v pražských lazaretech a do té doby byly pohřbeni na různých hřbitovech na území Prahy.

Na Olšanských hřbitovech se nachází zhruba 25 000 hrobek, téměř 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárních zdí a dvě louky rozptylu. Odhadovaný počet pohřbených za celou dobu trvání Olšanských hřbitovů je asi 2 000 000 zemřelých.

Z historie hřbitova

Pozemky pro původní 1. hřbitov, kde se původně nacházela stará osada Wolšany, zakoupila pražská obec v roce 1558 od rytíře Viléma z Hradešína a byly určeny pro zbudování morového hřbitova. V roce 1680 Prahu postihla velká morová epidemie, kdy byly vylidněny celé ulice, a podle dobových záznamů bylo během několika týdnů v Praze zaznamenáno přes 32 000 mrtvých. Těla zemřelých byla ukládána do šachet, hloubených v okolí kaple, zasvěcené patronům proti moru sv. Rochovi a Rozálii, kterou město nechalo téhož roku postavit podle návrhu arch. Jana Hainrice. Další epidemie moru zachvátila Prahu v letech 1713-14 a tak bylo v těchto místech pohřbeno dalších 12 000 obětí. To si vyžádalo rozšíření tohoto hřbitova, který se v té době ještě nacházel daleko za městskými branami. Řady zemřelých rozhojnila i vojska pruského krále Bedřicha, která pronásledovala armádu Marie-Terezie a také další epidemie z let 1771-72.

Zásadní obrat v osudu tohoto hřbitova přinesl císař Josef II., který svými dekrety od roku 1787 zakázal pohřbívání za hradbami Prahy a určil, že se Olšanský hřbitov nadále stane ústředním katolickým hřbitovem pro pravobřežní pražské čtvrti. Téhož roku byl tedy bývalý morový hřbitov přeměněn na řádný I. hřbitov a zároveň byl založen a biskupem Kriegerem vysvěcen i nový II. hřbitov. V roce 1839 byly Olšany rozšířeny o III. hřbitov. Od roku 1860 se přestalo pohřbívat na I. hřbitově. V roce 1862 byl k Olšanům připojen IV. hřbitov a o několik měsíců později i V. hřbitov, který byl ale určen pro pohřbívání do hrobek. Došlo ke zrušení části II. hřbitova, ale ke hřbitovu byly nově připojeny VI. a VII. hřbitov. V roce 1889 byly připojeny VIII. a IX. hřbitov. 13. 5. 1900 byl u příležitosti převezení ostatků Pavla Josefa Šafaříka ze zrušeného evangelického hřbitova v Karlíně slavnostně otevřen 1. obecní hřbitov. X. hřbitov byl připojen v roce 1910 a konečně v roce 1917 se začalo pohřbívat na 2. obecním hřbitově.

V současnosti se zrušený I. hřbitov nachází za zdí Olšanských hřbitovů a připomínají jej cenné náhrobky situované u hřbitovní zdi okolo kaple sv. Rocha a Rozálie. Součástí hřbitovů jsou Čestná vojenská pohřebiště obětí 1. světové války a legionářů, československých příslušníků Royal British Airforce, obětí Pražského povstání, Commonwealthu, rudoarmějců a krasnoarmějců, bulharských vojáků, a také pomník příslušníků policie a četnictva, kteří položili své životy v letech 1939–45. Tato pohřebiště a pietní místa se nacházejí na 2. obecním hřbitově.