Rekonstrukci financovala městská akciová společnost Prague City Tourism, která hrob adoptovala v rámci programu Adopce významných hrobů. Péče o památky stejně jako kultivace městské turistiky patří do portfolia jejích činností; tato mise se tedy přirozeně snoubí se zachováním památky na ty, kteří vizuálně a historicky bohatý městský prostor spoluvytvářeli.

Bratři Maxové byli ve své době mimořádně žádaní; mladší z obou bratrů Emanuel, který se dožil 91 let, byl pověstný svou schopností zvládnout prakticky jakýkoli materiál – od mramoru až po bronz. Práce bratří Maxů dodnes zdobí místa od Karlova mostu přes Smetanovo nábřeží (Krannerova kašna) až po katedrálu sv. Víta (mramorová socha sv. Ludmily) i řadu dalších, včetně kostelů a hřbitovů. Speciální zmínku si zaslouží hřbitovy Olšanské, které lze označit za největší „maxovskou“ galerii pod širým nebem, a hřbitov Malostranský. Nejznámějším dílem obou bratrů je však pomník maršála Radeckého, dnes uložený v Lapidáriu Národního muzea.

U zrekonstruovaného hrobu se 27. dubna 2026 konal komorní pietní akt. Dorazili zástupci Prague City Tourism, odborná veřejnost i několik vzácných hostů, potomků Emanuela Maxe z Rakouska a Bavorska, včetně jeho prapraprapravnučky paní Moniky Willomitzer. Organizátorkami setkání byly badatelky Alena Lehnerová a Gabriela Kalinová ze spolku Malostranský hřbitov.

Zleva: Paní Monika Willomitzer (prapraprapravnučka Emanuela Maxe) se svým vnukem a jeho chotí, Ing. Petr Kotalík z Prague City Tourism, Barbora Duchková za Adopce významných hrobů (HPS), Barbara Reiner, dcera Moniky Willomitzera zcela vpravo spoluorganizátorka setkání Ing. Gabriela Kalinová

Součástí setkání bylo i předání adopčního certifikátu – za Prague City Tourism jej z rukou Barbory Duchkové, administrátorky programu, převzal Ing. Petr Kotalík.

Hrob bratří Maxů na Olšanech je tak znovu místem, kde se důstojně uzavírá příběh dvou autorů, jejichž práce dodnes dokreslují genius loci hlavního města.

Text a foto: redakce HPS