V Madridu byl 29. května 2026 slavnostně odhalen pomník Františka Suchého, dlouholetého ředitele strašnického krematoria, který během nacistické okupace s mimořádnou odvahou uchovával identitu a ostatky obětí nacistického teroru. Muže, jehož jméno bylo po desetiletí známé jen úzkému okruhu historiků a pamětníků, dnes Španělsko připomíná jako symbol lidskosti, odvahy a úcty k mrtvým.
Nedávná krádež lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí znovu připomněla, že lidské ostatky v lidech vyvolávají zvláštní směs fascinace, úcty, strachu i zvědavosti. A zatímco někdy lebky mizí za velmi podivných okolností, jindy se naopak objevují tam, kde by je nikdo nečekal.
Když dětský den, tak u nás bude vypadat trochu jinak. Na pondělí 1. června zveme malé i větší objevitele na netradiční výpravu po Olšanských hřbitovech.
Květen je měsícem, kdy cyklistická sezóna naplno ožívá. Přívětivé počasí láká do sedel kol a koná se také akce Do práce na kole, podporující zdravý pohyb i šetrnější dopravu ve městech. My si v květnu zároveň připomínáme 150. výročí narození Jindřicha Vodílka – muže, který stál u samotných počátků české závodní cyklistiky v době, kdy byla relativně novým sportem.
Na Olšanských hřbitovech se podařilo dokončit opravu rodinného hrobu sochařů Josefa (1804–1855) a Emanuela (1810–1901) Maxů. Bratři, jejíž díla dodnes potkáváme po celé Praze, tak mají po mnoha letech náhrobek opět ve stavu odpovídajícím jejich významu.
V každém odvětví lidského konání najdeme nerozlučné ikonické dvojice: Voskovec a Werich, Dolce & Gabbana, Mach a Šebestová. První takovou dvojicí, která nám vytane ma mysl, pokud jde o český průmysl, je nepochybně duo Kolben a Daněk, tedy dnešní ČKD. Paradoxně se tito dva ale ve firmě, kterou dnes považujeme za jejich „společnou”, nikdy nepotkali! Jak to tedy bylo?
V dubnovém kalendáři najdeme dvě data, která by měl každý milovník piva slavit s oroseným půllitrem v ruce. 24. dubna 1805 se narodil Karel Napoleon Balling a o čtyřicet let později, 28. dubna 1845, jeho nejvýznamnější následovník Antonín Bělohoubek. Tito dva muži, učitel a jeho žák – a později i zeť – vyvedli české pivovarnictví z přítmí středověkých receptur na světlo moderní vědy. Dali českému pivu jeho „rodný list“ v podobě přesných čísel, pravidel a školství.
Když se řekne biodiverzita, málokdo si jako první vybaví hřbitov. A přece právě městská pohřebiště patří k nejbohatším přírodním ostrůvkům, jaké v moderním městě najdeme. Důvod je jednoduchý: zatímco okolní město se neustále mění a přestavuje, hřbitovy zůstávají desítky i stovky let téměř beze změny. Půda se nepřeorává, staré stromy se nekácejí jen proto, aby uvolnily místo nové výstavbě, a klid je tu přirozenou součástí prostředí.
V oblasti Olšanských a Vinohradských hřbitovů a krematoria Strašnice aktuálně probíhá několik dopravních omezení, která mohou ovlivnit Vaši cestu.
Velikonoční příběh je ve své základní verzi stručný a vlastně docela přímočarý. Ježíš z Nazaretu byl ukřižován, na kříži zemřel a jeho tělo bylo uloženo do hrobu. Když k hrobu třetí den přišli jeho blízcí, našli ho prázdný.
Pro nás právě tento obraz stojí za pozornost: hrob, ve kterém nikdo není. Nechme teologii stranou a podívejme se na hroby jako takové. Jsou totiž o dost sdílnější, než by se podle úsloví „mlčet jako hrob“ mohlo zdát.
Kremace je dnes v České republice nejčastěji volenou formou pohřbení – její podíl přesahuje 70 %, v Praze dokonce více než 95 %. Nerudovská otázka je tedy nasnadě: kam s popelem po kremaci? Jak se s ním smí nakládat, co se nesmí a jaké možnosti máte?
Staré hřbitovy promlouvají svou vlastní řečí obrazů a symbolů. Lebky a makovice, zlomené sloupy a planoucí srdce, věnce a pochodně – každý z těchto motivů má svůj význam. Zde je malý průvodce po nejčastějších náhrobních symbolech a jejich skrytých poselstvích.
20. února 2026 uplynulo 200 let od úmrtí hraběte Josefa Emanuela Canala z Malabaily (1745–1826) – pozoruhodného šlechtice, který svůj život zasvětil osvícenským ideálům: vědě, pokroku i konkrétní práci pro veřejnost.
Projekt Revitalizace cestní sítě – hřbitov Vršovice je dokončen. Jeho hlavním cílem byla revitalizace veřejného prostranství Vršovického hřbitova ve vazbě na zelenou infrastrukturu, s důrazem na pohodlnější pohyb návštěvníků a šetrnější hospodaření s vodou.
Včera na Mariánském náměstí v Praze skončila výstava o programu Adopce významných hrobů a přesunula se do online prostoru.
Na Mariánském náměstí byla slavnostně otevřena panelová výstava Příběhy zachráněných hrobů, která představuje veřejnosti mimořádný program Adopce významných hrobů. Tento projekt, vytvořený a spravovaný Hřbitovy a pohřebními službami hl. m. Prahy (HPS), už dvanáct let pomáhá zachraňovat opuštěné či ohrožené hroby osobností, které zanechaly stopu v historii Prahy i celé země.
V listopadu vám nabídneme dvě z našich nejpopulárnějších vycházek: první vycházka zamíří na Ďáblický hřbitov. Ten je nejen jediným kubistickým hřbitovem na světě, ale zároveň také důležitým místem paměti českých dějin. Podíváme se také na Vinohradský hřbitov.
Ve čtvrtek 25. září 2025 bylo na Olšanských hřbitovech rušno – desítky dobrovolníků se pustily do čištění opuštěných hrobů zařazených do programu Adopce významných hrobů. Rozsahem i významem byl tento hromadný podzimní úklid výjimečný – akce byla totiž součástí tradičního Dne dobra (Worldwide Foundation Day), který už 20 let každoročně pořádá mezinárodní komunikační agentura VML. Více než 26 000 zaměstnanců ze 150 kanceláří po celém světě při této příležitosti na jeden den opouští své kanceláře a naplno se věnují dobročinným a dobrovolnickým aktivitám.
V říjnu můžete s našimi zkušenými průvodkyněmi – Kateřinou a Terezou – navštívit hřbitov Vinohradský, Břevnovský a Ďáblický. Projdeme se také po čestných vojenských pohřebištích na Olšanských hřbitovech.
V září se listí začíná pomalu barvit do zlatova a naše hřbitovy voní přicházejícím podzimem. Kromě oblíbených procházek po Ďáblicích či Olšanech můžete v září navštívit i krásný hřbitov Břevnovský.