Karel Napoleon Balling: Od železáren k vědecké revoluci
Karel Josef Napoleon Balling se narodil v Gabrielině Huti do rodiny Michaela Ballinga, předního odborníka na železářství a ředitele císařských železáren ve Zbirohu. Jeho talent byl patrný brzy; po soukromých studiích a plzeňském gymnáziu nastoupil už v patnácti letech na pražský polytechnický ústav. Zde ho formovali velikáni jako matematik Gerstner či chemik Steinmann. Po krátké zkušenosti v otcových železárnách se vrátil na akademickou půdu, kde zůstal po zbytek života.
Roku 1835 byl jmenován řádným profesorem všeobecné a technické chemie. Ballingovým největším odkazem je sacharometr a s ním spojená stupnice hustoty pivního extraktu. Právě díky němu se pivo začalo počítat – zavedl metodiku, která umožnila exaktně měřit koncentraci extraktu, tedy „stupňovitost“ piva. Tato stupnice (°Balling) je dodnes celosvětovým pojmem a používají ji sládci od Šumavy až po Sapporo.
Balling byl také vizionářským pedagogem. Prosazoval laboratorní výuku, kde studenti pracovali přímo s materiálem, a zasadil se o vznik technické knihovny. Přestože své vědecké práce psal v dobové normě německy, jako jeden z mála německých profesorů aktivně podporoval zavedení souběžné výuky v češtině, která se stala realitou v roce 1864. Za své zásluhy získal řadu poct, včetně Rytířského řádu Františka Josefa a Velké zlaté medaile pro vědu a umění.
Antonín Bělohoubek: Rektor, znalec a vinohradský experimentátor
Antonín Bělohoubek, rodák z malé vísky Jeřice u Hořic, kráčel v Ballingových stopách. Na pražské polytechnice se stal Ballingovým asistentem a jejich vztah brzy přerostl v rodinné pouto, když si Bělohoubek vzal Ballingovu dceru Jindřišku. Pokud Balling položil základy, Bělohoubek na nich vystavěl celý systém. Přednášel o pivovarnictví, působil jako soudní znalec a roku 1888 se stal řádným profesorem kvasné chemie.
Jeho akademická dráha byla oslnivá – čtyřikrát zastával funkci děkana a nakonec dosáhl i na post rektora polytechniky. Bělohoubek však nezapomínal na praxi. Na Královských Vinohradech v dnešní Bělehradské ulici založil unikátní „Lihovarnickou školu a výzkumnou stanici“. Za domem nechal vybudovat zahradu pro pokusné pěstování brambor a ječmene a malý vzorný lihovárek na padesát litrů alkoholu pro praktické demonstrace. Tato instituce se stala základem pro dnešní potravinářské školství v Praze.
Bělohoubkův vědecký záběr byl úctyhodný: od prací o droždí až po zkoumání sloučenin uranu. V roce 1886 byl dokonce pověřen chemickým zkoumáním pravosti Královédvorského rukopisu. Ačkoliv tehdejší metody nedovolily spor definitivně rozhodnout, jeho zapojení potvrzuje prestiž, které se v tehdejším vědeckém světě těšil. Na vrcholu sil odešel na čas do Vídně vést patentový úřad, aby se v penzi opět vrátil na Vinohrady k organizační práci.
Dvě zastávky na společné cestě
Příběh těchto dvou mužů se uzavírá v tichu pražských hřbitovů. Karel Napoleon Balling odpočívá na Olšanech, zatímco Antonín Bělohoubek na Vinohradském hřbitově. O oba hroby se dnes v rámci projektu Adopce významných hrobů stará jejich společná patronka – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, o hrob Karla Ballinga navíc i Český svaz pivovarů a sladoven. Je to symbolický projev úcty k zakladatelům oboru, díky nimž má české pivo své jméno i kvalitu po celém světě.
Karel Napoleon Balling (1805–1868) Profesor všeobecné a technické chemie na pražské polytechnice a průkopník exaktního měření v potravinářství. Vynálezce sacharometru a tvůrce celosvětově uznávané stupnice hustoty pivního extraktu (°B), která se stala základem pro určování stupňovitosti piva. Výrazný pedagog, který prosazoval český jazyk ve vědě a založil technickou knihovnu.
Antonín Bělohoubek (1845–1910) Vynikající chemik, rektor pražské polytechniky a zakladatel moderního lihovarnického školství. Jako Ballingův asistent a později zeť rozvinul kvasnou chemii v systematický obor propojený s praxí, mimo jiné založením výzkumné stanice na Vinohradech. Autor řady odborných prací, popularizátor vědy a chemický znalec pověřený zkoumáním pravosti Rukopisů.
Text: redakce HPS