Proč se o prázdninách plahočit až k moři, když si od rozpáleného města můžete odpočinout ve stínu zeleně pražských hřbitovů? Hroby jsou naše moře! V prvním měsíci prázdnin zavítáme na Ďáblický hřbitov, kde krásná příroda milosrdně skrývá dramatické příběhy nedávné historie. Podíváme se i na oblíbený Vinohradský hřbitov a podvečerní vycházka nás zavede na Olšanské hřbitovy po stopách významných osobností 20. století.
V Madridu byl 29. května 2026 slavnostně odhalen pomník Františka Suchého, dlouholetého ředitele strašnického krematoria, který během nacistické okupace s mimořádnou odvahou uchovával identitu a ostatky obětí nacistického teroru. Muže, jehož jméno bylo po desetiletí známé jen úzkému okruhu historiků a pamětníků, dnes Španělsko připomíná jako symbol lidskosti, odvahy a úcty k mrtvým.
Nedávná krádež lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí znovu připomněla, že lidské ostatky v lidech vyvolávají zvláštní směs fascinace, úcty, strachu i zvědavosti. A zatímco někdy lebky mizí za velmi podivných okolností, jindy se naopak objevují tam, kde by je nikdo nečekal.
V červnu přichází léto a my už v duchu plánujeme dovolené v destinacích blízkých i exotických. Ale než se tam vydáme, co si dopřát malý odpočinek, třeba jen na pár hodin, v oáze uprostřed horkého města, tedy na některém z našich hřbitovů? Tento měsíc se s naší zkušenou průvodkyní vydáte do Ďáblic, Malvazinek i na Olšanské hřbitovy.
Olšanské hřbitovy, největší pražské pohřebiště, jsou dnes rozděleny na dvě části ulicí Jana Želivského. Hlavní část, blíže k centru, zná asi každý. V té méně navštěvované, východní části, se však nachází významná připomínka evropských dějin: čestná vojenská pohřebiště a válečná pietní místa. Květnové oslavy konce II. světové války si na Olšanech připomeneme komentovanou procházkou po těchto zajímavých a historicky významných místech.
V každém odvětví lidského konání najdeme nerozlučné ikonické dvojice: Voskovec a Werich, Dolce & Gabbana, Mach a Šebestová. První takovou dvojicí, která nám vytane ma mysl, pokud jde o český průmysl, je nepochybně duo Kolben a Daněk, tedy dnešní ČKD. Paradoxně se tito dva ale ve firmě, kterou dnes považujeme za jejich „společnou”, nikdy nepotkali! Jak to tedy bylo?
V dubnovém kalendáři najdeme dvě data, která by měl každý milovník piva slavit s oroseným půllitrem v ruce. 24. dubna 1805 se narodil Karel Napoleon Balling a o čtyřicet let později, 28. dubna 1845, jeho nejvýznamnější následovník Antonín Bělohoubek. Tito dva muži, učitel a jeho žák – a později i zeť – vyvedli české pivovarnictví z přítmí středověkých receptur na světlo moderní vědy. Dali českému pivu jeho „rodný list“ v podobě přesných čísel, pravidel a školství.
V měsíci květnu se můžete těšit na tři obvyklé a jednu podvečerní vycházku. Začneme tichým a méně známým Břevnovským hřbitovem, pak navštívíme čestná vojenská pohřebiště na Olšanech i unikátní kubistický Ďáblický hřbitov. Na závěr měsíce se během podvečerní procházky podíváme na Olšany trochu jinak – jako na galerii pod širým nebem, plnou výjimečných uměleckých děl.
Velikonoční příběh je ve své základní verzi stručný a vlastně docela přímočarý. Ježíš z Nazaretu byl ukřižován, na kříži zemřel a jeho tělo bylo uloženo do hrobu. Když k hrobu třetí den přišli jeho blízcí, našli ho prázdný.
Pro nás právě tento obraz stojí za pozornost: hrob, ve kterém nikdo není. Nechme teologii stranou a podívejme se na hroby jako takové. Jsou totiž o dost sdílnější, než by se podle úsloví „mlčet jako hrob“ mohlo zdát.
Staré hřbitovy promlouvají svou vlastní řečí obrazů a symbolů. Lebky a makovice, zlomené sloupy a planoucí srdce, věnce a pochodně – každý z těchto motivů má svůj význam. Zde je malý průvodce po nejčastějších náhrobních symbolech a jejich skrytých poselstvích.